RECENZE: Zase si tak jednou prožít ten středoškolský neodbytný pocit trapnosti

Leckdo by si jistě pomyslel, že nemůže být nic lepšího, než se vrátit do gymnaziálních let. První lásky, první (nejen) sexuální zkušenosti, volnost, naivita, ideály. Ale je tomu skutečně tak? Nemáme dobu dospívání svojí vlastní selektivní pamětí notně zidealizovanou?

Náraz, který by takový návrat mohl způsobit, popsal už před bezmála devadesáti lety polský spisovatel Witold Gombrowicz v románové prvotině Ferdydurke. Popisuje myšlenkové pochody třicátníka, který se po setkání s někdejším gymnaziálním profesorem propadne do tenat vlastního mládí. Svých prvních zkušeností, sociálních nárazů a všeprostupujícího pocitu trapnosti. Že jsou Gombrowiczovy myšlenky stále aktuální, dokazují od června v pražské MeetFactory, kde režisérka Lucie Ferenzová a dramaturgyně Kateřina Součková román Ferdydurke zdramatizovaly.

Herecky se na jevišti MeetFactory potkávají tváře Švandova divadla, tedy Anežka Šťastná a Jacob Erftemeijer a také tváře známé z tvorby Ferenzové v A studiu Rubín (Jana Kozubková a Šimon Krupa).

Všichni čtyři svorně ztvárňují hlavního hrdinu, oděni jsou ostatně stejně dobově do bílých košilí a plátěných kalhot.

Dramatické dílo Ferenzové i přes letitost předlohy a její zasazení komunikuje s diváky moderními prostředky. Už od začátku herci využívají kameru mobilního telefonu na selfietyči a dopřávají tak divákům žánr live-cinema.

Projekce z mobilu je totiž živě promítána na tři plochy (snad školní nástěnky) zavěšené nad hlavami herců. Prezentace na jevišti tak dostává další, autentičtější rozměr, když herci zabírají své okolí z jiného, intimnějšího úhlu.

RECENZE: Těžký a dusivý Kosmos dal kameře na jevišti konečně smysl

Takový přístup se k niternému Gombrowiczovu stylu vysloveně hodí. Nebude tedy patrně náhoda, že úplně stejný postup zvolili před šesti lety v Národním divadle, kde Ivan Buraj zrežíroval dramatizaci Polákova vrcholného románu Kosmos. I když byla tehdejší inscenace naší první scény výrazně rozmáchlejším počinem než nynější komorní Ferdydurke, dokázal Kosmos v divákovi vybudit podobně intenzivní pocity, jaké zakusí čtenáři Gombrowiczova díla.

A stejně tak se to daří i Ferenzové v mnohem méně dějovém Ferdydurke. I zde je divák v podstatě jen obětí proudu autorových myšlenek, geniálních obratů a onoho pověstného ďábla skrývajícího se v detailech.

Jen velice těžko lze během jednoho zhlédnutí pochytit všechny myšlenkové odbočky, časové roviny a posuny, kterými se čtyřjediný hrdina v MeetFactory vydává. A když už začíná být proud myšlenek možná až příliš náročný, volí autoři výrazný zlom, který dění na jevišti zásadně oživí a připraví tak diváky na finále. I když finále...

Ferdydurke

75 %

MeetFactory

premiéra 2. června 2025

režie: Lucie Ferenzová

hrají: Šimon Krupa, Jana Kozubková, Jacob Erftemeijer, Anežka Šťastná

Ve světě Gombrowiczova románu nic nezačíná a nic nekončí, vše je trvalé a záleží jen na úhlu pohledu a jak se my sami necháváme svým okolím zformovat.

Samozřejmě záleží také na zmíněném pocitu trapnosti. Její zapomenutou, gymnaziální verzi z časů dospívání tak lze v MeetFactory opět na chvíli zakusit.