Mladí jedinci, kteří kvůli stále dostatečně vitálním starým nenašli uplatnění, se začali chovat deviantně a neměli zájem o rozmnožování. Zajímavý sociologický výzkum se často dává do souvislosti s problémy vyspělých civilizací.
Režisér Jiří Havelka na základě Calhounova výzkumu připravil pro pražskou Novou scénu inscenaci Experiment myší ráj. „Snažím se představit si, jak asi vypadalo posledních sto dní v myším ráji, kdy už byli jedinci úplně desocializovaní a neschopni jakékoli interakce,“ popisuje. Nechává proto myši v poslední fázi uspořádat konferenci, kde se snaží problém analyzovat. „Podobně jako to děláme my – uspořádáme summit či kongres a doufáme, že to přinese nějaké řešení,“ říká režisér.
Na takzvané Myšanci promluví největší myší kapacity, představí grafy, studie a dají prostor i hlasům z lidu. Chrčení mikrofonu, statické záběry do publika připomínají nejen předrevoluční schůze. Myším akorát z jedné strany stále padá suché pečivo a z druhé je dodávána voda.
Žádné úlitby
Nehraje se klasické divadlo. Účastníky konference v obřím sále jsou všichni, i diváci dostanou masky s myšíma ušima. „Divák si má odnést zážitek jiného druhu, je to pro lidi, kteří jsou otevření. My jsme totiž na té divadelnosti ubírali, ubírali, ubírali, až jsme se dostali na hranici,“ uvědomuje si Havelka, že účast na hodinu a půl trvající konferenci nebude pro každého. „Cítím, že je nutné být poctivý. V tomhle představení nejsou žádné úlitby divákovi.“
Pod některými maskami se však skrývají známé tváře. Promluví Jan Bidlas, Lucie Juřičková, David Prachař, konferenci vede Vladislav Beneš. Myší demografku ztvárňuje Taťjana Medvecká. „Diváka by to nemělo nechat lhostejným. Je to velmi neortodoxní divadelní tvar. Přiznávám, že jsem hodně zvědavá, jak to lidé přijmou,“ říká herečka před čtvrteční premiérou.
