Drsná groteska z irského ostrova

Brit Martin McDonagh, současná kometa ostrovní dramatiky, vtrhl i na pražská jeviště. V metropoli jsou k vidění hned tři jeho hry: po Divadle v Řeznické a Činoherním klubu sáhl po McDonaghovi spolek Kašpar a v režii Jakuba Špalka nastudoval hru Mrzák inishmaanský.

Syn irských emigrantů narozený v Londýně píše výhradně o Irsku; o jeho nejzaostalejších částech, kde převládá drsné podnebí i vztahy. McDonagh tvoří volné cykly propojené většinou jen místopisně. Zatímco Kráska z Leenane a Osiřelý západ se odehrávají na pobřeží, Mrzák otevírá pohled na irské ostrovy: konkrétně na Inihsmaan ve 30. letech.

Stejně jako v ostatních autorových hrách, i na Inihsmaanu žije "pěkná sebranka" reprezentující zároveň určité typy: dívka s pekelným slovníkem, leč dobrým srdcem, životní ztroskotanec a pár příbuzných, kteří si jdou po krku. Ústřední postavou je pajdavý sirotek Billy obklopený dusivou láskou dvou tet.

Na sousední ostrov přijedou natáčet filmaři a mezi domorodci nastane pozdvižení: jednoho z ostrovanů prý vezmou za moře zkusit štěstí v Hollywoodu. Přes všechna očekávání zamíří za kariérou právě mrzáček.

McDonagh je mistr pointy, takže zápletku obrátí několikrát vzhůru nohama - byť finále je nakonec limonádovější, než bychom čekali. Režisér Jakub Špalek zvolil stylizaci černobílé grotesky: příběh vlastně sledujeme na "filmovém plátně" spouštěném po každé scéně. Úvod i závěr obstarají titulky doprovázené tanečními výstupy herců, kteří tancem charakterizují své postavy.

Dupák na irské melodie v rytmu "filmové muziky" jde dobře všem bez rozdílu, jinde herecké výkony kolísají. Snad proto, že McDonagh předepisuje postavám věk a

Mrzák inishmaanský Martin McDonagh Spolek Kašpar Divadlo v Celetné, Praha
režie	Jakub Špalek
hudba	Petr Malásek
překlad	Ondřej Pilný
hrají	Václav Jakoubek Markéta Coufalová Tomáš Karger Jitka Nerudová Bořivoj Navrátil Eva Elsnerová Petr Lněnička František Kreuzmann Petr Vobecký
premiéra	8. listopadu 2002

polovinu tvoří lidé nad šedesát. Mladá část souboru tak v rolích starců postrádá věrohodnost i hloubku životní zkušenosti. Výrazné je to u Jitky Nerudové a Evy Elsnerové v rolích tet; zpod babských šátků svítí hladké tváře, které by ještě klidně mohly "stihnout" teenagerku Helenu.

Suverénně zvládnutý je Mrzák Billy Václava Jakoubka. Pochvalu zasluhuje už fyzický výkon: herec má po celou inscenaci nohy napasované do "nápravných" kožených mučidel. Jakoubek navíc obdařil Billyho snivostí, citovou vroucností, ale i vychytralostí, s níž obrátí handicap ve svůj prospěch.

Střízlivě věcný je doktor Petra Vobeckého - žádný mesiáš, ale člověk žijící v realitě. Bořivoj Navrátil v roli devadesátileté matky, kterou se syn snaží umořit koňskými dávkami alkoholu, předvádí sice dobrý komický výkon, ale změna pohlaví obrala postavu o podstatný rozměr - o hořkost opuštěné stařeny, která už nemá sílu bránit vlastní důstojnost.