Ondřej Vetchý posílí Cimrmany, ač ho po škole nejprve jako herce zapudili

Do své 52. sezony vstoupilo Divadlo Járy Cimrmana po smutném létě, kdy brzy po sobě odešly jeho dvě výrazné tváře. I proto oslovil Zdeněk Svěrák Ondřeje Vetchého, aby si zahrál v Dobytí severního pólu. Další známé herce však soubor zvát neplánuje, vystačí si z vlastních zdrojů.

Když Zdeněk Svěrák minulou sobotu přebíral čestnou Thálii za přínos českému divadlu, pronesl, že pokud něco pro naše divadlo udělal, bylo to vždy ve dvou. „Berte to tak, že Ladislav Smoljak nemá čas,“ uvedl s důrazem na neméně důležitou postavu Divadla Járy Cimrmana, která odešla už před devíti lety.

Jen v posledním roce a půl zastihlo kultovní soubor hned několik takto smutných zpráv: podobně jako Smoljak si už nikdy neudělají čas ani Bořivoj Penc, Václav Kotek či Jaroslav Weigel. Diváci se tak začali ptát, kdo známé tváře nahradí.

Od prosince se v roli Náčelníka objeví v Dobytí severního pólu Ondřej Vetchý. „Mluvili ještě o dalších dvou opusech, tak uvidíme, jak se s tím popasuji. Teď se musím vypořádat s Dobytím severního pólu,“ komentuje případnou další spolupráci Vetchý.

„Uvidíme, jak se bude u nás cítit a kolik času bude při svém vytížení mít. Mirek Táborský začal rolí Bystrozrakého v pohádce a dnes už hraje i v Záskoku a v Českém nebi,“ komentuje Vetchého nástup sám Zdeněk Svěrák.

Vetchý možnost zahrát si v legendárním souboru považuje za čestnou povinnost.

„Uvědomuji si, že kluci vytvořili něco naprosto světově unikátního. Cimrmany a jejich nadsázku, lehkost a hravost miluji od dětství. Vnímám je jako někoho, kdo zde spoluvytvářel kulturu druhé poloviny dvacátého století,“ popisuje herec a zároveň dodává, že se do souboru hlásil už v mládí.

„Po škole jsme se s Michalem Suchánkem shodli, že právě tohle by nás bavilo. Když jsme se ale o angažmá ucházeli, zapuzovali nás s tím, že jsme herci. Pan Smoljak dokonce řekl, že bychom prozradili, že neumí hrát,“ vzpomíná Vetchý.

Postupně se ale se členy souboru seznámil. „S pány Svěrákem, Bruknerem, Čepelkou, Vondruškou i Hrabětou jsme na sebe průběžně naráželi v různých filmech.“ Zdeněk Svěrák prý Vetchého oslovil asi před půl rokem. „Když jsem se na to chystal, přišly ty rány osudu, kdy soubor opustili nenahraditelní členové. Tehdy jsem Zdeňkovi nabídl, že jestli to myslí vážně, jsem připraven jim posloužit,“ popisuje herec.

Nejsme v nouzi

Je možné, že bude Ondřeje Vetchého následovat nějaká další známá tvář? „Neuvažujeme o tom. Z našich kulisáků se stali oblíbení herci, takže nejsme v takové nouzi, jak se může zdát,“ reaguje na dotaz Svěrák. Prý se často nestává, že by se souboru takto zvenčí herci hlásili. Ondřej Vetchý je tak výjimkou. „Chtěl si s námi pro potěšení zahrát už dávno,“ potvrzuje Svěrák hercova slova.

Divadlo Járy Cimrmana bylo založeno a dodnes funguje na zcela jiných principech než běžné scény. Pro profesionálního herce tak rozhodně nemůže být jednoduché do zajetého soukolí produkujícího tak specifickou poetiku zapadnout. „Jako principál divadla spoléhám na jejich hereckou inteligenci. Ta jim umožní stát se součástí souboru neherců tak, aby to ladilo,“ nebojí se spolupráce Svěrák. Před Vetchým už soubor takto posílili Miroslav Táborský či Vojtěch Kotek.

„Můžu se toho bát,“ potvrzuje Vetchý. „Ale trochu mi dává mandát, že celý herecký život působím v Činoherním klubu. Když vezmu Josefa Abrháma, Petra Čepka, Jiřího Hálka, Miloslava Štibicha, Jiřího Zahajského, Josefa Somra, Jiřího Kodeta a další... Všichni tihle herci oplývali svou autenticitou a schopností předvádět výsostně moderní herectví. Ve filmech dua Smoljak – Svěrák ostatně hráli a bylo to na nich postaveno. Jsem v těchto intencích vychovaný a takhle divadlo vnímám. Je to vlastně organické a přirozené, že se obrátili na mne,“ uvažuje Vetchý.

Rychlá mluva

„Těžší jsou pro nováčka semináře, kde je zakázáno hrát,“ upřesňuje Svěrák. „Kluci to umějí většinou nazpaměť. Já se budu zprvu koukat do textu a budu méně interaktivní, ale věřím, že si to postupem času osvojím,“ reaguje na úskalí seminářů Vetchý.

S Miroslavem Táborským, který musel jako profesionální herec projít podobným procesem, zatím nemluvil. „Zavolám mu. Jistá nevýhoda se může projevit v tom, že když má herec jako my souvislý monolog, může mluvit mnohem rychleji, a tím pádem to i odehrát rychleji, nežli je zde normou. To je úskalí, budu asi muset uměle zpomalovat,“ přemýšlí herec.

Nejde ale jen o herecké otázky, co musí slavný soubor řešit. Odchodem Jaroslava Weigela totiž přišli Cimrmani i o svého dvorního výtvarníka. Weigel se podílel na všech plakátech, kulisách, publikacích a vůbec celkové tváři divadla. Byl to právě on, kdo Divadlu Járy Cimrmana vtiskl ikonický secesní styl.

„Naše divadlo žádný nový kus nechystá a grafickou podobu publikací hlídá jeho syn Michal, který s otcem úzce spolupracoval. Společně vytvořili i Cimrmanovu kulatou známku,“ komentuje to Zdeněk Svěrák.

Jeho soubor tak bude nadále uvádět všech patnáct her. Tou nejbližší je sobotní repríza pětadvacet let starého Záskoku. Právě zde postupně nahradil Miroslav Táborský Jaroslava Weigela i Bořivoje Pence.