Poházené židle, neumetený stůl, zaprášené obrazy s bůhvíjakým motivem na zdech. Už pouhým vstupem do hlediště pražského Divadla v Celetné se diváci přesunuli do zapomenutého rakouského Utzbachu, do zaplivaného hospodského sálu, kde hodlá samolibý herec Bruscon uvést své geniální dílo Kolo dějin.
Ač je původně jarní premiéra odložena až na září, uvádí brněnský Buranteatr inscenaci známé hry Thomase Bernarda už od června. Jednu z předpremiér přivezl i do Celetné v rámci letního hostování.
Bernardovu hru pro BuranTeatr připravil tvůrčí tandem, který stál u vzniku dnes zavedeného souboru, tedy režisér Michal Zetel a dramaturg Jan Šotkovský. V ústřední úloze Bruscona se představil Roman Groszmann. Do rtuťovitého herce dává vše a divákům je tak od prvních chvil jasné, že s Brusconem to tenhle večer nebudou mít jednoduché.
DivadelníkBuranTeatr předpremiéra 4. srpna 2020 (Divadlo v Celetné) režie: Michal Zetel hrají: Roman Groszmann, Miroslav Ondra, Nikol Wetterová, Jakub Spišák, Kamila Zetelová |
Stejně jako hostinský (Miroslav Ondra), či hercova rodina (Nikol Wetterová, Jakub Spišák, Kamila Zetelová). Ač celé představení stojí a padá na Groszmannově soustředěném a vyčerpávajícím výkonu, vedlejší čtveřice mu skvěle nahrává. Zaujme zejména Spišák v momentě, kdy má projevit herecký antitalent. Z Ondrova hostinského pak doslova čpí ona rakouská apatie, patrně přesně taková, která Bernardovi ležela v žaludku, když tuto hru psal.
Brusconův monolog neoplývá tak pichlavou jízlivostí, jakou aktuálně nabízí třeba Oběd u Wittgensteina v Národním divadle, i tak se ale divák dočká neopakovatelného zážitku. Je skvělé, že si Burani na tuto hru vzpomněli.
