Devadesátá léta překreslila divadelní mapu

  13:10aktualizováno  13:10
Až se budou psát dějiny tuzemského divadla devadesátých let, bude v nich muset mít pořádně dlouhou kapitolu fenomén muzikálu. Ne snad, že by šlo o žánr zdejším tvůrcům neznámý. Odedávna se jezdilo do Karlína, muzikálové produkce uváděla i řada dalších scén a svébytné postavení v této oblasti měl kupříkladu Semafor. Nicméně možnost představit svět muzikálů s velkolepostí jemu vlastní, k níž patří lesk hvězd a investované miliony, přinesl právě až pád komunismu. Zatím posledním velkým projektem je středeční premiéra muzikálu Monte Cristo.

PRVNÍ BYLI BÍDNÍCI
Předskokanem v této oblasti byl muzikál Bídníci (Les Misérables), pro který si pronajal v létě 1992 producent Adam Novák pražské Divadlo na Vinohradech. Mnozí čeští divadelníci tehdy pochybovali, zda se najde dost lidí ochotných platit za vstupenky několik set korun. Po rozpačitém rozjezdu se ukázalo, že se čeští diváci neliší od publika v jiných zemích, a Bídníci začali plnit kasu. Jenže pronájem Vinohrad v září 1992 skončil a Novák nenašel další vhodný prostor.

Na novou výpravnou produkci západního střihu diváci čekali až do července 1994, kdy se v Divadle Spirála na pražském Výstavišti objevila "rocková opera" skladatele Andrew Lloyd Webbera a libretisty Tima Rice Jesus Christ Superstar. Po Ježíši začaly přibývat další tituly včetně domácích novinek. Inspiraci hledali jejich tvůrci u nejrůznějších autorů - od Raye Bradburyho přes Borise Viana až po Shakespeara či Boženu Němcovou. Jejich vynalézavost směřovala i k netradičním místům - muzikály se hrály na ledních plochách zimních stadionů nebo v cirkusovém stanu.

Nedostatek vhodných sálů vedl i k čilému stavebnímu ruchu. Spirála, Pyramida, Milénium či Kalich - to jsou jména nových muzikálových scén v hlavním městě; nemluvě o hlavním sálu v Kongresovém centru. A další se stavějí: pražský palác U Hybernů zahájí provoz na přelomu let 2001/2002 a speciální scénu pro své hudební projekty staví i Městské divadlo Brno.

NORMÁLNÍ STAV
Některé tituly propadly, jiné přilákaly desetitisíce či statisíce diváků. Rekordmanem se stal Dracula, který si připsal přes milion a čtvrt prodaných vstupenek a expandoval do zahraničí. Začalo se mluvit o muzikálovém boomu. Někdo ovšem oponoval, že jde o dočasnou módu.

S tím nesouhlasí režisér Stanislav Moša, ředitel Městského divadla Brno, který jako libretista několik muzikálů napsal. "Muzikálový boom začátku devadesátých let pokládám spíše za návrat k normálnímu stavu," míní. Podmínky pro rozvoj hudebního divadla byly podle něho dříve brzděny i z ideologických důvodů. "Hudební divadlo souvisí i s jistým druhem radosti, která musí být spontánní a nedá se nařídit ani uhlídat." Navíc tu byl i nezanedbatelný problém finanční. "Hudební divadlo vyžaduje poměrně velké finanční náklady - zvukovou techniku, orchestr, balet... Už Voskovec a Werich měli v Osvobozeném divadle mnohem větší náklady než jiné scény."

MIKROVLNKA A MUZIKÁL
Na působení soukromých muzikálových produkcí musela zareagovat i repertoárová divadla. "Celou scénu drasticky změnilo, když do ní v devadesátých letech vstoupil kapitál," míní dramaturg Vojen Drlík z brněnského Národního divadla, který pokládá za přínos velkých muzikálů to, že se jim podařilo překročit poměrně úzký rámec divadelního světa, respektive publika. "Před lety patřil k vybavení domácnosti šicí stroj. Dnes je to mikrovlnka. A k ní patří ještě návštěva muzikálu," tvrdí Drlík.

Nové produkce vyvolaly poptávku po školených interpretech, což zprostředkovaně vede k tomu, že vyrůstá komplexně vybavená herecká generace. Znát je to zejména na výsledcích Mošova Městského divadla, jehož muzikálové produkce se prosadily i v tvrdé konkurenci západního trhu. Stranou nezůstalo ani Hudební divadlo Karlín, které v létě absolvovalo s My Fair Lady turné po Japonsku.

ŠANCI MÁ I OPERETA
Divadelníci působící na repertoárových scénách se přitom shodují, že peníze jsou sice v žánru hudebního divadla důležité, ale nejsou zdaleka to hlavní. "Musíme se pokusit nabídnout to, co jinde nehrají, a navíc pozoruhodným způsobem," tvrdí šéf operetního souboru plzeňského Divadla J. K. Tyla, režisér Roman Meluzín. Ten navíc zastává názor, že by si měly soubory i orchestry budovat široký okruh spolupracovníků. "I kdybych měl v souboru dvacet lidí, tak s nimi stejně nemůžu dělat všechno," vysvětluje. Na další mezeru upozorňuje sbormistryně Irena Pluháčková. "Nyní tady není jediná soukromá muzikálová produkce, která by používala živý orchestr. Na playbacky se točí i sbory a v tom je naše přednost, protože hrajeme naživo," dodává.

Podle ředitele karlínské scény Ladislava Županiče nemusí muzikály převálcovat ani operety - když se jim věnuje patřičná pozornost. Dokládá to úspěchem Země úsměvů, pro niž v Karlíně vypsali konkurs na hlavní role. "A Petr Kracik ji zkoušel s takovým nasazením, jako když se dělá velký muzikál." S ním souhlasí i Meluzín. "Z klasické operety přežije především velká muzika," míní. "Příběhy jsou to v mnoha případech plytké, ale na repertoáru ji udrží vrcholné výkony zpěváků, sboru a orchestru. To může přenést operetu do příštího tisíciletí."

NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ TUZEMSKÉ MUZIKÁLY

Titul/divadlo

Počet repríz

Počet diváků

Kapacita sálu

Dracula/Kongresové centrum

916

1 274 400

1562***

Evita/Divadlo Spirála

331

90 000

832

Hair/Divadlo Pyramida

230

? **

860

Hamlet */Divadlo Kalich

258

117 000

480

Jesus Christ Superstar/Divadlo Spirála

1288

850 000

832

Johanka z Arku*/Ta Fantastika

228

99 636

437***

Krysař/Ta Fantastika

598

252 356

447

*Muzikály, které se ještě hrají - jejich údaje platí k 12. prosinci.
**Produkce muzikálu Hair počet diváků nezveřejňovala.

*** Kapacita sálu Kongresového centra, kde se hrál Dracula, byla během jeho uvádění zvětšena. U Johanky z Arku se kapacita hlediště Divadla Ta Fantastika oproti Krysařovi zmenšila.

 

Johanka přesvědčuje krále, aby ji svěřil velení nad svou armádou. Karel VII. je zásahem boží moci polekán.

Ani Johanka, ani kapitán Le Hire neví, co si počít s citem, který mezi nimi vznikl

Johanka poprvé slyší své hlasy

Johanka rozhodla o svém osudu v okamihu, kdy na sebe vzala brnění

Muzikál Monte Cristo v Kongresovém centru Praha.

Muzikál Monte Cristo v Kongresovém centru Praha.

Muzikál Monte Cristo v Kongresovém centru Praha.

Muzikál Monte Cristo v Kongresovém centru Praha.

Muzikál Monte Cristo v Kongresovém centru Praha.

Muzikál Monte Cristo v Kongresovém centru Praha.

Autor:

Nejčtenější

TELEVIZIONÁŘ: Herecký král filmu Schmitke objevuje Babylon Berlín

Ze seriálu Babylon Berlín

I když osobně zůstal u nominace, před čtyřmi lety německý herec Peter Kurth s kolegy nadšeně slavil ceny české filmové...

Zemřela Marie Kyselková, představitelka Princezny se zlatou hvězdou

Marie Kyselková a Josef Zíma v pohádce Princezna se zlatou hvězdou (1959)

Ve věku 83 let zemřela Marie Kyselková, kterou proslavila role princezny Lady v pohádce Princezna se zlatou hvězdou....

KOMENTÁŘ: Takže opět boduje Ordinace, Všechnopárty... A co novinky?

Ze seriálu Strážmistr Topinka

Televizní svět by občas potřeboval tlumočníka do prozaické řeči smrtelníků. Například již začalo vysílání podle...

TELEVIZNÍ CENY: Máte poslední možnost volit nejlepší seriál či film

TELEVIZNÍ CENY iDNES.cz

Na portálu iDNES.cz máte v pondělí poslední možnost hlasovat ve čtvrtém ročníku televizních cen. Čtenáři mohou vybrat...

VIDEO: Hra o trůny naposledy. Osmá řada bude mít premiéru v dubnu

John, Aria a Sansa se v teaseru na GoT sešli v hrobce Starků

Dlouhé čekání je u konce. Televize HBO odhalila datum premiéry poslední řady seriálu Hra o trůny. Arya Starková, Jon...

Další z rubriky

Lednová divadla zvou na zvukovou virtuální realitu i intimitu z ráje

Binaurální mikrofon je součástí techniky, kterou využívá divadelní novinka NoDu...

Tím, jak začnou divadelníci po Novém roce usilovně zkoušet, přináší obvykle druhá polovina ledna větší množství...

Ač je od Mrštíků, na Palmovce chystají především Krobotův Rok na vsi

Záběr z inscenace Roku na vsi v Divadle pod Palmovkou

Když se řekne Rok na vsi, většině se vybaví jména bratří Mrštíků. Román zachycující jeden rok ve vesnici Habrůvka se...

Jak to bylo s myšokem v Národním muzeu, rád prozradí Cabaret Calembour

Milan Šotek, Igor Orozovič a Jiří Suchý z Tábora jako Cabaret Calembour

Všechno nejlepší. Tak se jmenuje kniha, která shrnuje dosavadní tvorbu Cabaretu Calembour. Uskupení okolo Igora...

Najdete na iDNES.cz