Zavedený soubor okolo Hany Mathauserové sídlící v jednom z vinohradských dvorů cílí dlouhodobě vedle pohádek a inscenací klasiky na původní českou tvorbu. Tou je i aktuální autorský kus hostujícího dramaturga Tomáše Jarkovského a režiséra Jakuba Vašíčka nazvaný Cloud.
Fotogalerie |
Diváky v něm zvou do života ve virtuálním úložišti, inscenaci prý inspirovaly různé osobnosti dotýkající se tohoto fenoménu v čele s mediálním klasikem Marshallem McLuhanem. Téma navíc uvozuje nádherně trefný citát ze Zjevení Janova: „Brány zůstanou otevřeny, protože stále trvá den a noci už tam nebude.“ A zde možná nastává trochu problém, přicházející divák čeká když ne analýzu, tak alespoň vyrovnání se se současným světem internetu a jeho dopady. Představení Cloud, ve kterém se vedle zmíněné Mathauserové objeví ještě Michal Dudek a hostující Ivana Machalová, však bohužel pouze klouže po povrchu.
Divákům na jednoduché, ale docela rafinovaně pojaté scéně, kde přihlášení každého ze tří uživatelů znázorňují vlastní dveře, nabízí pohled do komunikace této trojice. Dvě ženy a jeden muž. Znají se zřejmě jen povrchně, díky odtažitému jasu obrazovky však mezi sebou vedou velice důvěrnou komunikaci bez jakýchkoli zábran. Herci debatu před diváky přímo ztvárňují, jako by se místo od počítačů vedla ve společné místnosti. Cloud tak dokonale podtrhuje absurditu takového konání.
CloudDivadlo D21 premiéra 23. května 2018 režie: Tomáš Jarkovský hrají: Hana Mathauserová, Michal Dudek, Ivana Machalová Hodnocení: 60 % |
Představení nabízí hned několik trefných momentů. „Takhle bys mluvil s holkou?“ ptá se vyjeveně jedna z uživatelek po sérii vulgarit, jež na druhou vychrlil uživatel. „Ne, ale tohle je jinej žánr,“ odpoví on.
Autentické scénky dosvědčují, že autoři znají tyto situace důvěrně. Není příliš jasné, o jakou konkrétní platformu jde, i když před patnácti lety řešili mladí na ICQ stejné nesmysly jako ti dnešní na Facebooku. Ovšem trochu matoucí je samotný název Cloud. Ten totiž evokuje, že se autoři soustředí na současný trend vše ukládat, sdílet a řešit virtuálně. V D21 se však hraje pouze o klasickém životě na síti, který zpracovalo bezpočet představení a který láká k používání zbytečných klišé. I přes tuto neoriginalitu ale vznikla lehká, docela vtipná a dobře zrežírovaná inscenace.
