Jsou i náročnější práce, reaguje Burian na kritiku ohledně kumulace funkcí |
Ještě na jaře to zvenčí v Národním divadle vypadalo na idylu. Zdejší činoherní umělecký šéf Daniel Špinar seznámil veřejnost s revolučním uváděním představení v blocích. Tak zásadní tah, který ovlivní ekonomiku první scény, se nemohl obejít bez souhlasu ředitele Jana Buriana. Minulý týden však ukázal, že šéf Národního divadla už nadále ochrannou ruku nad Špinarovými nápady držet nehodlá: vyšlo najevo, že se Špinar rozhodl o rok dříve ukončit svůj mandát.
Situace je logickým vyústěním kritiky ředitele první scény, do které se Špinar během léta pustil. Buriana označil za žábu na prameni, divadelní matador totiž vedle první scény a dalších funkcí dlouhé roky vede činoherní katedru na DAMU. „Celé to souvisí s kauzou ‚Ne!musíš to vydržet‘ a celým divadelním establishmentem, na který jsem byl schopen se dívat poměrně zblízka,“ uvedl Špinar. Oči mu prý po šesti letech ve funkci otevřelo vystoupení studentů DAMU, kteří se vyjádřili kriticky k atmosféře ve škole. Sám Špinar se za studenty postavil a zmínil sexismus, šikanu a manipulaci. „Jsem natolik znechucen, že v tom chvilku nechci být.“
 |
„Vždy se snažím odmyslet rovinu osobního konfliktu od profesních problémů. Přiznám se, že Špinarovy výroky v některých médiích, že nejlepší by bylo rozpustit herecký soubor, mne zaskočily,“ komentoval Burian Špinarův odchod. Ve svých funkcích hodlá zůstat a napjatou atmosféru ve škole prý řeší.
Raději se nepotkávají
Burian z logiky své funkce Špinarovy předchozí kroky a styl vedení bránil, nyní však v oficiálním vyjádření náhle uvedl, že se „první česká scéna nemůže změnit v autorské divadlo“. „Činohra má být autorská. Proto české divadlo vypadá, jak vypadá. Vede to tady několik konzervativních a zkostnatělých lidí,“ reagoval Špinar. Svá slova potvrdil i v pondělním osobním videu.
Daniel Špinar po kritice ředitele sám předčasně končí v Národním divadle |
Na poklidný rozchod to rozhodně nevypadá, oba si prý v rámci dohody uzpůsobili režim tak, aby se v budovách první scény potkávali co nejméně. Špinar totiž začínající sezonu ještě odřídí a rád by nástupci svou funkci v poklidu předal.
Předčasně tak končí éra, kterou Daniel Špinar se svou koncepcí Nová krev v lednu 2015 razantně zahájil odchody některých herců. Nové vedení chtělo nabídnout komplexní divadelní zážitek, k režijní práci zvalo převážně tvůrce Špinarovy generace.
Některým divákům ctícím tradici (ať už to znamená cokoli) tento styl nevyhovoval, ovšem v Národním divadle vzniklo několik zapamatováníhodných činoherních kusů (Kytice, Vítejte v Thébách, Netrpělivost srdce, Kosmos, Očitý svědek), přibylo několik výrazných hereckých jmen (Zuzana Stivínová, Pavlína Štorková, Veronika Lazorčáková, Matyáš Řezníček).
Je ale především velká škoda hodnotit tuto éru předčasně.
Když už se totiž Národní divadlo odhodlalo dát hlavní slovo „rozhněvanému muži“, mělo ho nechat doříct poslední větu. A stejně tak se tento progresivní tvůrce měl oprostit od osobních animozit a nabídnutý prostor zcela využít.
Takhle zbývá jen oboustranná pachuť, která diváka mate.
