V rozhovorech, které s ní při této příležitosti udělala řada francouzských médií, ale prohlašuje, že sama nikdy hvězdou nebyla a že ani divadelní role stárnoucí herečky, která se snaží dohonit ztracené mládí, není o ní.
"Můj život byl vždycky zcela normální. Nikdy jsem nežila v minulosti. Důkaz - nikdy jsem si nedala udělat žádný lifting," říká herečka, která stále vypadá opravdu obdivuhodně.
V knize vzpomíná na hvězdy, které zkřížily její dráhu, zahájenou už v roce 1958 - na velké italské režiséry, jako byli Luchino Visconti, Federico Fellini nebo Mauro Bolognini, i na herecké partnery, například na Marcella Mastroianniho, Alaina Delona, Marlona Branda nebo Burta Lancastera.
Všem prý odolala, i když Brandovi asi se sebezapřením, protože do něho "byla blázen" od chvíle, kdy ho viděla ve filmu V přístavu. "Nemám ráda flirty, nejsem žena na jednu noc," řekla v Le Journal du Dimanche.
Na velkou éru italského filmu, kterou ztělesňovali už zmínění i někteří další režiséři, vzpomíná s nostalgií jako na "magickou dobu". "Za Viscontiho nebo Felliniho sedmé umění vyvolávalo sny, dnes když jdu do kina, tak mám dojem, že vidím znovu to, co se děje na ulici."
Cardinalová žije už patnáct let v Paříži, na jednom z nejexkluzivnějších míst - ostrově svatého Ludvíka. Bydlí zde sama, její životní partner, italský producent a režisér Pasquale Squitieri zůstává v Římě.
"Nejsem vdaná, nikdy jsem nechtěla. To, že nejsme denně spolu, je řešení," přibližuje čtenářům svou rodinnou situaci.
Syn, kterého měla v devatenácti letech a kterého ve svých začátcích vydávala na svého bratříčka, se jí už dávno postaral o vnučku, která je stejně stará jako její dcera. Ta se narodila v roce 1979.
