Barbora Hrzánová se věnuje také zpěvu, už od začátku 80. let vystupuje s českobudějovickou kapelou Condurango, pro niž skládá i vlastní písně.
Po absolvování pražské divadelní fakulty nastoupila nejprve do angažmá v Národním divadle, odkud po šesti sezonách přešla v roce 1993 do Divadla Na zábradlí. Tam zažila silnou éru po boku režiséra Petra Lébla.
„Petr do toho ale vpustil jiný vítr. Měl schopnost nahlížet do situací úplně jinými dírkami než všichni ostatní, což pro nás bylo nesmírně obohacující a vzrušující,“ řekla předloni Českému rozhlasu herečka, která v roce 1994 získala divadelní cenu Alfréda Radoka za nejlepší ženský herecký výkon za roli v Léblově inscenaci Čechovova Racka.
Jsme docela tvrdí a Tonda krok udržel, hodnotí syna Hrzánová s Holubem |
V 90. letech se také začala objevovat před kamerou, kromě již zmíněného oceňovaného Renčova filmu se objevila třeba ve filmech Spiklenci slasti, Díky za každé nové ráno – oba jí vynesly neproměněnou nominaci na Českého lva – Únos domů, Počkej, až zhasnu nebo Kočky.
S partnerem Radkem Holubem, se kterým má syna Antonína (dnes také spoluhráče v Condurangu), ztvárnila ústřední dvojici v komedii Zdeňka Tyce UŽ (1995). Hrála i v pokračováních slavné Nemocnice na kraji města nebo seriálech Vraždy v kruhu a Osada, uplatnila se i při namlouvání animovaných večerníčků nebo filmu Myši patří do nebe.
RECENZE: Rozparáděná dvojice Hrzánová a Holub ukázala, jak na tragikomedii |
Už před lety opustila stálé angažmá v Divadle Na zábradlí, od té doby hostovala na mnoha scénách. Veleúspěšnou hru Hrdý Budžes, která se blíží tisícovce repríz, nastudovala v příbramském Divadle Antonína Dvořáka, mezi roky 2005 až 2015 hrála v inscenacích Petrolejové lampy, Ženitba a Darda u principála Jana Hrušínského v Divadle Na Jezerce.
Hrála také na letní scéně pod Žižkovskou věží, často se objevuje na jevišti Divadla Kalich. Například loni v listopadu tam měla premiéru komedie Dobře rozehraná partie v režii Lídy Engelové, kde opět hrají s Radkem Holubem.
