Dílo, které mělo světovou premiéru roku 1978 v Mnichově pod taktovkou Gerda Albrechta, vzniklo z podnětu proslulého barytonisty Dietricha-Fischera Dieskaua. Ten s návrhem zhudebnit Shakespearova Krále Leara nejprve oslovil britského „klasika“ 20. století Benjamina Brittena, po jeho odmítnutí se obrátil na Ariberta Reimanna. Připomeňme, že o Králi Learovi uvažoval kdysi i Giuseppe Verdi, ale svůj úmysl nakonec neuskutečnil.
Reimannův Lear je řazen mezi přední díla druhé poloviny 20. století, první české uvedení lze tedy považovat za záslužný dramaturgický čin. Reimann přirozeně nekomponoval melodie, jeho atonální hudba útočí na smysly nekompromisním zvukem, který nepřestává drtit ani ve ztišených pasážích. Zvukové běsnění je stejně temné a šílené jako je temná hra o králi, jenž se osudově rozhodne rozdělit království mezi své tři dcery…
Při poslechu Reimannovy opery mám ovšem pocit, že poslouchám spíš zvukové pozadí, jež by se dalo využít k dokreslení inscenace původní Shakespearovy tragédie. A v níž by se tedy mluvilo. Operní Lear na mne nepůsobí jako svébytné a silné hudebně-dramatické dílo. A nejen kvůli tomu, že je upravený, to jsou i jiné slavné opery na shakespearovské náměty. V tomto případě ale zpěv paradoxně neposiluje emocionálnost.
Jistě, každé případné zhudebnění Leara by mělo bolet, příběh je krutý, jenže Reimannův Lear bolí tak nějak navenek, jeho zvuková atonální drastičnost je za hranicí něčeho, co člověk ještě vnímá jako drama s obsahem (nabízí se srovnání třeba s Vojckem od Albana Berga) a ne prostě jen jako zvukovou drastičnost samu pro sebe. Možná i poněkud snobskou…
A hlavně, to, co Reimann předepsal zpěvákům, je za hranicí zpívatelnosti. Je to patrné i při poslechu zvukového záznamu mnichovské světové premiéry (obrazový, pokud je mi známo, nebyl pořízen), jakkoli tehdejší sólisté v čele s Fischerem-Dieskauem byli technicky mnohem lépe vybaveni než sólisté angažovaní Národním divadlem.
Je to patrné i z dostupných záznamů pozdějších uvedení, jež lze porůznu dohledat, třeba z Hamburku roku 2012. Člověk většinou vnímá jen (byť výjimky se najdou) úsilí, nikoli vokální portréty, které Reimann snad i zamýšlel – třeba druhá Learova dcera Regan je charakterizována čímsi, co připomíná hysterickou koloraturu, do blázna se stylizující Edgar zase kontratenorem.
Aribert Reimann: Lear |
Každopádně to, co se při premiéře valilo z jeviště Státní opery, byl většinou jenom křik a řev v různé intenzitě, jimiž se Viktorija Korosunova (Goneril), Petra Alvarez Šimková (Regan), Barbora Perná (Kordelie), Andreas Conrad (Edmund) či Hagen Matzeit (Edgar) pokoušeli party uzpívat. Jediný, o kom se dá říct, že se snažil zpívat přirozeně, byl Miloš Horák coby hrabě z Glosteru.
Představitel titulní role, islandský barytonista Tómas Tómasson, zpíval navíc v indispozici, kterou se ovšem nikdo z managementu divadla neobtěžoval před představením ohlásit (což bývá ve světě zvykem), takže pokud si divák nevšiml nenápadného listu papíru umístěného pod vitrínou s obsazením, nic netušil.
Z tohoto pohledu lze jeho pěvecký výkon ocenit, byť byl také téměř výlučně silový, zatímco skladatel nejspíš počítal s téměř písňovou jemností (Fischera-Dieskaua), jež by odpovídala i představě starého unaveného člověka. V Tómassonově podání je ovšem Lear spíš mocný samolibý suverén středního věku, jenž se promění v polonahou lidskou trosku. I herecky to byl úctyhodný výkon.
Na jednu stranu je tedy obdivuhodné, že se interpreti do něčeho takového vůbec pustili, uznání patří i orchestru, který vedl dirigent Hermann Bäumer, jenž se snažil vyhmátnout i subtilnější stránky Reimannovy hudby a prvoplánově neohlušovat. Ale má to smysl? Uvést zhudebněného Leara, i když se prostě řve na pokraji hlasového kolapsu?
V jediné mluvené roli Blázna vystoupila Dagmar Pecková, ale tak nějak se mi pořád vnucoval pocit, že spíš než sice s nadhledem glosující, ale pořád figuru ze šíleného Reimannova světa vidím zábavného Puka z Brittenova zhudebnění Snu noci svatojánské…
Režisérka Barbora Horáková Joly příběh zasadila, jak je dnes obvyklé, do blíže neurčené současnosti. V první scéně pracuje s náznakem zámeckých arkád a s bíle prostřeným stolem, k němuž si Lear dokonce přivede psa – je mu očividně bližší než lidé. Scéna se postupně mění do stále větší strohosti, od pohyblivých panelů s neony až po prázdné jeviště, na němž závěrečné hromadění mrtvol i Learovu smrt nasvěcuje několik reflektorů.
Asi to mělo vyjadřovat postupný rozpad Learovy osobnosti a vyprázdnění celé společnosti do nicoty, ale ve výsledku to působilo vlastně jen ilustrativně. Projekce psí hlavy, asi zdůrazňující zvířeckost počínání Learových dcer, už zaváněla triviálností. Naproti tomu působivým momentem bylo umístění bicí sekce orchestru na zadní část jeviště, která se navíc v určitou chvíli, kdy nástroje dostaly prostor, vysunula dopředu.
Celkový dojem tedy zůstává rozporuplný. Reimannův Lear je přirozeně šokující. Ale jen jakoby zvnějšku. Nemá vlastní hloubku a inscenace ji ani nedodává.
Recenze: Špunti na cestě 55 %, Králové zlodějů 50 %, Machete 70 %, Cellular 50 %, Bezva ženská na krku 35 %, Tři Tygři ve filmu: JACKPOT 50 %, Spider-Man: Daleko od domova 60 %, Dívka v pavoučí síti 55 %, Pašerák 50 %, Wonder Woman 55 %, Troja 40 %, Rambo: Do pekla a zpět 50 %, Vlk z Wall Street 85 %, Hobit: Šmakova dračí poušť 65 %, Nezlomný 50 %, Až na krev 80 %, Muži v černém 3 65 %, Špunti na vodě 45 %, Zohan: Krycí jméno Kadeřník 30 %, 13 minut 65 %, Transformers: Probuzení monster 40 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Smetanova Litomyšl, Marečku, podejte mi pero!, Johnny Depp, Jáchyme, hoď ho do stroje!
V pražských Letňanech dnes koncertoval americký zpěvák a kytarista Bruce Springsteen za doprovodu své kapely The E Street Band. Podle pořadatelů si ho přišlo poslechnout více než 60 tisíc fanoušků....
Žádné divoké taneční moshpity pod pódiem ani crowd surfing, tedy surfování na rukou fanoušků. Přesto narozeninový koncert Guns N’ Roses byl na závěrečném dni festivalu Rock for People v Hradci...
Ve čtvrtek 19. června si připomínáme 120. výročí narození jedinečného herce – komika, scenáristy, spisovatele, dramatika a textaře Jiřího Voskovce. Poloviny dvojice Voskovec & Werich, která v rámci...
{LABEL}
{POPISEK}
Thriller Čelisti amerického režiséra Stevena Spielberga patří ke klasice žánru. Adaptace bestselleru spisovatele Petera Benchleyho o lidožravém žralokovi se stala prvním snímkem, který utržil v USA...
Ve věku 85 let zemřel herec Stanislav Šárský. Držitel Thálie za celoživotní přínos činohře působil dlouhé roky v Národním divadle moravskoslezském, které informaci o jeho úmrtí přineslo. Vedle toho...
Zvažovali jsme, že Othella přejmenujeme na Nutella, vtipkuje Robert Mikluš ohledně oříškové pomazánky a otázky, zda se jako titulní hrdina na Letních shakespearovských slavnostech představí s...
Jsou seriály, které vás neosloví napoprvé, napodruhé, napotřetí a někdy ani na počtvrté. Na popáté už se to ale třeba může povést. V mém případě se to stalo u seriálu Medvěd, jehož čtvrtou sérii...
Spisovatel Petr Stančík vydal s literárním kritikem Radimem Kopáčem pozoruhodného průvodce po hlavním městě. Praha mordýřská a zlodějská vás provede srdceryvnými i děsivými příběhy od úsvitu českých...
Vystoupení Ewy Farne bylo vrcholem letošního ročníku festivalu Holešovská Regata, který se konal o víkendu v areálu zámeckých zahrad v Holešově. Sledoval jej plný areál a společně s Farnou si...
{LABEL}
{POPISEK}
Hlavní hvězdou sobotního večera festivalu Metronome Prague byla kanadská zpěvačka Alanis Morissette. Její vystoupení se neslo v duchu vzpomínek na časy její největší slávy, které se vážou k třicet...
Americký herec John Malkovich v sobotu vystoupí v pražském Divadle Hybernia ve hře francouzského dramatika Bernarda-Marii Koltése V samotě bavlníkových polí (In the Solitude of Cotton Fields)....
Nakonec ze všech pěti nominací vzešel jediný Oscar, za nejlepší masky, ovšem ty opravdu stojí za vidění. Stejně jako Demi Moore, která v sobotu na HBO ve filmu Substance předvede svou životní roli.
Hra na oliheň. Seriál, který šokoval svět. A zatímco většinu diváků ohromil svou brutalitou, Korejce zaujal spíše autentickou paralelou k realitě, kterou žijí. Na konci června se na Netflix ceněné...
S divadlem i filmem koketoval už ve školní lavici. Zatímco počáteční herecké kroky zvládal snadno, po pár kilometrech odměněných ovacemi, zkřížených pýchou a zatížených touhou nezklamat přišly...
Padesátiletý Miroslav Srnka patří k našim předním skladatelům nové hudby. Vídeňské Theater an der Wien nyní uvedlo světovou premiéru jeho opery Voice Killer (Hlasový zabiják), která rozvíjí skutečný...
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
Letošní ročník festivalu v Karlových Varech od 4. do 12. července nabídne více než 130 celovečerních filmů, z toho 34 snímků v soutěžních sekcích Hlavní a Proxima a nesoutěžní sekci Zvláštní uvedení....
Můj boj. Zamilovaný muž. Tak se jmenuje událost sezony, kterou nově hrají v pražském Divadle Na zábradlí podle bestselleru Karla-Oveho Knausgarda. Z druhého dílu spisovatelovy kontroverzní série se...
