Dílo, které mělo světovou premiéru roku 1978 v Mnichově pod taktovkou Gerda Albrechta, vzniklo z podnětu proslulého barytonisty Dietricha-Fischera Dieskaua. Ten s návrhem zhudebnit Shakespearova Krále Leara nejprve oslovil britského „klasika“ 20. století Benjamina Brittena, po jeho odmítnutí se obrátil na Ariberta Reimanna. Připomeňme, že o Králi Learovi uvažoval kdysi i Giuseppe Verdi, ale svůj úmysl nakonec neuskutečnil.
Reimannův Lear je řazen mezi přední díla druhé poloviny 20. století, první české uvedení lze tedy považovat za záslužný dramaturgický čin. Reimann přirozeně nekomponoval melodie, jeho atonální hudba útočí na smysly nekompromisním zvukem, který nepřestává drtit ani ve ztišených pasážích. Zvukové běsnění je stejně temné a šílené jako je temná hra o králi, jenž se osudově rozhodne rozdělit království mezi své tři dcery…
Při poslechu Reimannovy opery mám ovšem pocit, že poslouchám spíš zvukové pozadí, jež by se dalo využít k dokreslení inscenace původní Shakespearovy tragédie. A v níž by se tedy mluvilo. Operní Lear na mne nepůsobí jako svébytné a silné hudebně-dramatické dílo. A nejen kvůli tomu, že je upravený, to jsou i jiné slavné opery na shakespearovské náměty. V tomto případě ale zpěv paradoxně neposiluje emocionálnost.
Jistě, každé případné zhudebnění Leara by mělo bolet, příběh je krutý, jenže Reimannův Lear bolí tak nějak navenek, jeho zvuková atonální drastičnost je za hranicí něčeho, co člověk ještě vnímá jako drama s obsahem (nabízí se srovnání třeba s Vojckem od Albana Berga) a ne prostě jen jako zvukovou drastičnost samu pro sebe. Možná i poněkud snobskou…
A hlavně, to, co Reimann předepsal zpěvákům, je za hranicí zpívatelnosti. Je to patrné i při poslechu zvukového záznamu mnichovské světové premiéry (obrazový, pokud je mi známo, nebyl pořízen), jakkoli tehdejší sólisté v čele s Fischerem-Dieskauem byli technicky mnohem lépe vybaveni než sólisté angažovaní Národním divadlem.
Je to patrné i z dostupných záznamů pozdějších uvedení, jež lze porůznu dohledat, třeba z Hamburku roku 2012. Člověk většinou vnímá jen (byť výjimky se najdou) úsilí, nikoli vokální portréty, které Reimann snad i zamýšlel – třeba druhá Learova dcera Regan je charakterizována čímsi, co připomíná hysterickou koloraturu, do blázna se stylizující Edgar zase kontratenorem.
Aribert Reimann: Lear |
Každopádně to, co se při premiéře valilo z jeviště Státní opery, byl většinou jenom křik a řev v různé intenzitě, jimiž se Viktorija Korosunova (Goneril), Petra Alvarez Šimková (Regan), Barbora Perná (Kordelie), Andreas Conrad (Edmund) či Hagen Matzeit (Edgar) pokoušeli party uzpívat. Jediný, o kom se dá říct, že se snažil zpívat přirozeně, byl Miloš Horák coby hrabě z Glosteru.
Představitel titulní role, islandský barytonista Tómas Tómasson, zpíval navíc v indispozici, kterou se ovšem nikdo z managementu divadla neobtěžoval před představením ohlásit (což bývá ve světě zvykem), takže pokud si divák nevšiml nenápadného listu papíru umístěného pod vitrínou s obsazením, nic netušil.
Z tohoto pohledu lze jeho pěvecký výkon ocenit, byť byl také téměř výlučně silový, zatímco skladatel nejspíš počítal s téměř písňovou jemností (Fischera-Dieskaua), jež by odpovídala i představě starého unaveného člověka. V Tómassonově podání je ovšem Lear spíš mocný samolibý suverén středního věku, jenž se promění v polonahou lidskou trosku. I herecky to byl úctyhodný výkon.
Na jednu stranu je tedy obdivuhodné, že se interpreti do něčeho takového vůbec pustili, uznání patří i orchestru, který vedl dirigent Hermann Bäumer, jenž se snažil vyhmátnout i subtilnější stránky Reimannovy hudby a prvoplánově neohlušovat. Ale má to smysl? Uvést zhudebněného Leara, i když se prostě řve na pokraji hlasového kolapsu?
V jediné mluvené roli Blázna vystoupila Dagmar Pecková, ale tak nějak se mi pořád vnucoval pocit, že spíš než sice s nadhledem glosující, ale pořád figuru ze šíleného Reimannova světa vidím zábavného Puka z Brittenova zhudebnění Snu noci svatojánské…
Režisérka Barbora Horáková Joly příběh zasadila, jak je dnes obvyklé, do blíže neurčené současnosti. V první scéně pracuje s náznakem zámeckých arkád a s bíle prostřeným stolem, k němuž si Lear dokonce přivede psa – je mu očividně bližší než lidé. Scéna se postupně mění do stále větší strohosti, od pohyblivých panelů s neony až po prázdné jeviště, na němž závěrečné hromadění mrtvol i Learovu smrt nasvěcuje několik reflektorů.
Asi to mělo vyjadřovat postupný rozpad Learovy osobnosti a vyprázdnění celé společnosti do nicoty, ale ve výsledku to působilo vlastně jen ilustrativně. Projekce psí hlavy, asi zdůrazňující zvířeckost počínání Learových dcer, už zaváněla triviálností. Naproti tomu působivým momentem bylo umístění bicí sekce orchestru na zadní část jeviště, která se navíc v určitou chvíli, kdy nástroje dostaly prostor, vysunula dopředu.
Celkový dojem tedy zůstává rozporuplný. Reimannův Lear je přirozeně šokující. Ale jen jakoby zvnějšku. Nemá vlastní hloubku a inscenace ji ani nedodává.
Recenze: Místo zločinu Zlín 55 %, Želvy Ninja 40 %, Pluk mizerů 80 %, Labyrint: Zkoušky ohněm 40 %, Emilia Pérez 80 %, My, občané Protektorátu 65 %, Aquaman a ztracené království 30 %, Šarlatán 60 %, Tajemství loňského léta 40 %, Nepolapitelný 50 %, Jedna bitva za druhou 70 %, Buko 70 %, Gerta Schnirch 65 %
Natáčení filmu What Happens at Night Martina Scorseseho s Leonardem DiCapriem, Jennifer Lawrence a Madsem Mikkelsenem v Česku provází velký zájem fanoušků a zároveň přísné utajení ze strany...
Celosvětově úspěšná reality show Asia Express se od února vysílá i v České republice. Premiéru měla v neděli 22. února na streamovací platformě prima+ a o týden později 1. března v hlavním vysílání...
Nejsilnější složku dokumentu Petr Nárožný - Herecký i jiný život inženýra, který v sobotní premiéře nasadí ČT, představuje Nárožný sám. Zvláště tam, kde se podělí o své myšlenky. Bohužel tvůrci se...
{LABEL}
{POPISEK}
Americká herečka Jennifer Runyonová, která se proslavila snímky Krotitelé duchů a Very Brady Christmas, zemřela v pátek na rakovinu. Runyonová začala svou kariéru seriálovými rolemi v 80. letech....
Hudební magazín Headliner ho na začátku letošního roku zařadil do své pravidelné ankety 50 nadějí české hudby. Za sebou má také několik rolí v televizních seriálech (Taneční, Občanka, Ochránce, Modrý...
Ve čtvrtek vstoupil do českých kin celovečerní dokument o bývalé první dámě Livii Klausové. Nabídl vhled do kariérního i osobního života bývalé první dámy a někdejší diplomatky. Na slavnostní...
Oscarový režisér Jiří Menzel sbírá pocty i po své smrti v roce 2020. Česká mincovna mu k nedožitým 88. narozeninám, které by oslavil v letošním roce, nadělila limitovanou edici zlatých medailí....
Stovku nejzásadnějších českých galerií za uplynulý rok 2025 zvolili v rámci projektu 100ks kurátoři, odborní redaktoři i samotní umělci. Výsledky odráží vliv galerií a jejich vnímanou prestiž....
Televizní režisér Michael Čech je ostřílený matador, pod jehož taktovkou vznikají a vznikaly pořady jako Všechnopárty, Na lovu či Česko hledá SuperStar. A stejně jako v minulých letech bude i letos...
{LABEL}
{POPISEK}
Oscarová herečka Kate Winsletová si podle serveru Deadline zahraje v prequelu k slavné filmové fantasy sérii s názvem Pán prstenů: Hon na Gluma. Režisér Andy Serkis musel britskou herečku dlouho...
Virtuální kapela Gorillaz, jejímiž mozky jsou Damon Albarn, frontman kapely Blur, a výtvarník Jamie Hewlett, se před časem vydala do Indie nalézt inspiraci k natočení nového alba. Výsledkem je...
Snaha o dramatický a velkolepý zvuk - něco na způsob úvodního songu z filmové bondovky - na jedné straně. Na straně druhé absence skutečně výrazného a nosného hudebního nápadu. A ano, Daniel Žižka...
Popová formace Pussycat Dolls v čele se zpěvačkou Nicole Scherzingerovou přiveze 23. září do pražské O2 areny své největší hity, mezi které patří například Buttons nebo Don’t Cha, a zároveň oslaví...
Již téměř 400 dílů v 50 řadách má německý kriminální seriál Kobra 11, který má mnoho příznivců i v Česku. Jeho první díl měl premiéru na německé televizní stanici RTL 12. března 1996.
Na oficiálním YouTube kanále Eurovision Song Contest je ke zhlédnutí videoklip Crossroads, kterou bude zpěvák Daniel Žižka reprezentovat Česko na letošním ročníku soutěže Eurovize.
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
Ve středu 11. března odstartoval 28. ročník mezinárodního filmového festivalu Jeden svět, který se zaměřuje na lidskoprávní problematiku. Slavnostní zahájení započalo předáním ceny Homo Homini...
Mluví o baletu tak zaujatě, že vás dost možná naláká do hlediště. Dětství prožil Jiří Bubeníček v cirkusu, později se stal špičkovým tanečníkem a dnes je choreografem a taky otcem dvou dětí. Má je se...
