Anděl za rok 2006 - andělské mámení

Úlet v podobě Anděla pro udatného prince kýčovitého aušusu Petra Koláře se zdá být zapomenut. Kdo ho volil, letos znovu zpívá tradicionál "Ještě že tě, Dane, máme".

Rozporuplné nominace v andělské kategorii zpěvačka roku odhalují, že loňský rok byl hudebně opravdu slabý. A také, že akademici nad hlasováním moc nepřemýšlejí.

Žánrové Anděly udělují skupinky publicistů, věnujících se tomu kterému hudebnímu žánru. Je s podivem, že i takto pomazané hlavy občas trochu ulétnou.

Andělská kategorie "album roku - pop and dance" vyvolává zmatek. Proč dance? Pop může být přece spojován s rockem, jazzem či dalšími styly a stále půjde o zábavnou přístupnou hudbu.

S žánrovými cenami je to těžké. Nikdy není úplně jasné, kdo rozhoduje, z čeho se vybírá a zda to někoho mimo žánry vůbec zajímá. A to i v kategoriích hard & heavy, r'n'b & hip hop a ska & reggae.

Hudební akademie je konzervativní. Andělské nominace na skladbu roku svědčí o tom, že se rozhodovala spíše podle běžného poslechu z rádií než na základě hlubšího poznání jednotlivých desek.

Fenomén internetu je dnes pro populární hudbu nepostradatelný. A tak Anděl za nejlepší hudební web bude udělovat už podruhé. Loni zvítězila skupina Kryštof.

Nominace v "andělské" kategorii nejlepší klip patří k těm, které dokáží vyvolat dohady o zdravém úsudku a kompetenci akademiků.

Andělskou kategorii nejlepší zvuk lze těžko objektivněji uchopit, přesto je logické, že mezi cenami musí být zastoupena. Výborný zvuk může skladbu zachránit, špatný zvuk zabije takřka každou píseň.

Je shodou náhod, že v nominacích na cenu Anděl se sešly tři různé typy obalů. U akademiků tak jako tak vítězí tradiční pojetí.