Pak americký kytarista Ry Cooder nahrál na Kubě desku Buena Vista Social Club, na níž byl Ferrer vůdčím hlasem. Alba se prodalo šest milionů kopií, německý režisér Wim Wenders o tom natočil slavný stejnojmenný dokument, který odstartoval světovou popularitu kubánských hudebníků.
Uznání a poct si Ferrer užil až na sklonku života. Loni získal cenu Grammy, kterou si nemohl osobně vyzvednout. Spojené státy jemu a dalším kubánským hudebníkům odmítly poskytnout víza.
Uměl užívat života
Pro Kubu udělal Ibrahim Ferrer víc než celé tamní ministerstvo kultury. Díky němu si lidé ve světě spojují tento ostrov s výtečnou, temperamentní hudbou.
Ferrer, stařík s typickou kšiltovkou, byl jakýmsi symbolem slavné desky a filmu Buena Vista Social Club. Desku nahráli společně s pianistou Rubenem Gonzálezem nebo kytaristou Compay Segundem. Za oběma těmito legendami odešel Ferrer na věčnost.
Přitom Ferrer málem skončil v zapomnění. Narodil se 20. února 1927 na východě Kuby. Od dvanácti let se po smrti matky živil jako pouliční prodavač, pak se začal naplno věnovat hudbě. Se skupinou Los Bocusos v roce 1962 poprvé vyjel do ciziny, vystupoval například v Moskvě i v Praze.
Začátkem 90. let přestal zpívat, vydělával si prodejem losů a čištěním bot. Nebýt nápadu amerického kytaristy Ry Coodera, který nahrál na Kubě s místními hudebníky desku Buena Vista Social Club, zůstal by Ferrer patrně na ulici.
Ferrer: Všechno se snažím dělat s láskou
Stejnojmenný film německého režiséra Wima Wenderse jeho proslulost ještě rozšířil. Od konce 90. let Ferrer cestoval po světě ve stejném postavení, jaké požívají rockové nebo popové hvězdy.
"Snažím se dělat všechno s láskou, díky čemuž získávám takovou zvláštní vnitřní sílu," řekl zpěvák, který vydal také sólové album Buena Vista Social Club Presents Ibrahim Ferrer. Za svou poslední desku Buenos Hermanos získal loni sošku Grammy.
Své zdánlivě ležérní a skrytě vášnivé písně, které zpíval už v 50. letech, Ferrer nazýval nejušlechtilejší formou potěchy pro duši. Na jeho loňském dubnovém koncertu v Praze, při němž nadchl vyprodanou T-Mobile Arenu, byl v publiku i zpěvák Richard Müller a rychle si do mobilu psal: "Jediné, co mě s..., je to, že se mnou nezpívá Ibrahim Ferrer."
Setkali se po koncertu, ale ke vzájemné spolupráci nakonec nedošlo.
"Jezdíme po světě už mnoho let, přičemž jde o stále stejnou skupinu hudebníků a techniků, takže jsme jako jedna velká rodina. Jako bratři, kteří si dokážou užívat života," řekl Ferrer v rozhovoru pro MF DNES v dubnu 2004. Takový vzkaz posílal i ve své hudbě, která pomáhala užívat si života těm, kdo jí naslouchali.
