TROCHA HISTORIE
Muzeum sídlící v areálu kláštera expozici připravilo ke stému výročí obnovení zdejšího řeholního života v roce 1901. Osudům cisterciaček právě ve dvacátém století je také věnována větší část instalace umístěné ve třech sálech. "Chtěli jsme připomenout dějiny kláštera komplexně," říká jeden z autorů scénáře a ředitel Podhoráckého muzea Josef Zacpal.
Vstupní část výstavy tak prezentuje nejstarší dějiny cisterciaček až do zrušení jejich řádu v roce 1782. Vedle kopie zakládací listiny kláštera může návštěvník obdivovat jeden z nejvzácnějších exponátů - vzácnou gotickou plastiku Madony z Předklášteří. Vzácné zápůjčky v podobě dřevěných plastik od gotiky po baroko doplňuje kamenný klášterní erb zachovaný ze zaniklého špitálu v Tišnově.
Atraktivní oddíl ukazuje stavební vývoj vzácného ranně středověkého jádra kláštera, které tvoří portál, kapitulní síň, křížová chodba či zbourané kaple svaté Kateřiny. Výsledky archeologických průzkumů z osmdesátých let uvidí veřejnost vůbec poprvé.
Výstavní premiéru po dlouhé době zažil sám pozoruhodný ženský řád, dnes jediný svého druhu v republice. "Miniaturní připomínkou byla drobná výstavka v roce 1983," uvedl Zacpal. Poznámku o výstavním handicapu muzea odmítá s poukazem na velikost, hloubku i odborné zpracování nynější expozice. "Samy řeholnice počátkem devadesátých let měly mnoho starostí. Nemohli jsme počítat s jejich spoluprací. Nedělali jsme nic narychlo a dnes to vidím spíše jako přednost," glosuje zdržení Zacpal.
SESTRY V AKCI
Do života jeptišek z Porta coeli, kterých zde dnes žije jedenáct, dává nahlédnout oddíl z dějin cisterciaček po roce 1901. Krásné ruční výšivky liturgických textilií doplňují ukázky řeholního oblečení. Množství obrazů a listin stojí ve vitrínách vedle často unikátních dobových fotografií. Většina exponátů podtrhuje ústřední princip řehole, která si za motto vyvolila latinské Ora et labora! (Modli se a pracuj!) Výmluvným i kuriózním exponátem bude abatyší vypsaný dnešní režim sester, které vstávají čtvrt hodiny před pátou a v celách zhášejí přesně ve 21 hodin. Kutny řeholnic doplňuje vzácná převorčina berla a miniaturní diorama zachycující cisterciačku ve svém asketicky zařízeném pokoji.
Unikátem jiného druhu je plán Předklášteří z roku 1826. "Historický dokument z našich sbírek jsme nechali v Praze restaurovat," říká Zacpal před rozměrnou mapou. Speciální kapitolu výstavy tvoří zákoutí dokládající bohatou inspiraci kláštera pro výtvarníky. Desítky maleb, kreseb a snímků zachycují úchvatný klášterní areál obehnaný barokní zdí a zejména proslulý gotický a bohatě zdobený portál s postavami apoštolů a četnými zvířecími a rostlinnými motivy. Výstava potrvá do 25. listopadu.
Muzeum sídlící v areálu kláštera expozici připravilo ke stému výročí obnovení zdejšího řeholního života v roce 1901. Osudům cisterciaček právě ve dvacátém století je také věnována větší část instalace umístěné ve třech sálech. "Chtěli jsme připomenout dějiny kláštera komplexně," říká jeden z autorů scénáře a ředitel Podhoráckého muzea Josef Zacpal.
Vstupní část výstavy tak prezentuje nejstarší dějiny cisterciaček až do zrušení jejich řádu v roce 1782. Vedle kopie zakládací listiny kláštera může návštěvník obdivovat jeden z nejvzácnějších exponátů - vzácnou gotickou plastiku Madony z Předklášteří. Vzácné zápůjčky v podobě dřevěných plastik od gotiky po baroko doplňuje kamenný klášterní erb zachovaný ze zaniklého špitálu v Tišnově.
Atraktivní oddíl ukazuje stavební vývoj vzácného ranně středověkého jádra kláštera, které tvoří portál, kapitulní síň, křížová chodba či zbourané kaple svaté Kateřiny. Výsledky archeologických průzkumů z osmdesátých let uvidí veřejnost vůbec poprvé.
Výstavní premiéru po dlouhé době zažil sám pozoruhodný ženský řád, dnes jediný svého druhu v republice. "Miniaturní připomínkou byla drobná výstavka v roce 1983," uvedl Zacpal. Poznámku o výstavním handicapu muzea odmítá s poukazem na velikost, hloubku i odborné zpracování nynější expozice. "Samy řeholnice počátkem devadesátých let měly mnoho starostí. Nemohli jsme počítat s jejich spoluprací. Nedělali jsme nic narychlo a dnes to vidím spíše jako přednost," glosuje zdržení Zacpal.
SESTRY V AKCI
Do života jeptišek z Porta coeli, kterých zde dnes žije jedenáct, dává nahlédnout oddíl z dějin cisterciaček po roce 1901. Krásné ruční výšivky liturgických textilií doplňují ukázky řeholního oblečení. Množství obrazů a listin stojí ve vitrínách vedle často unikátních dobových fotografií. Většina exponátů podtrhuje ústřední princip řehole, která si za motto vyvolila latinské Ora et labora! (Modli se a pracuj!) Výmluvným i kuriózním exponátem bude abatyší vypsaný dnešní režim sester, které vstávají čtvrt hodiny před pátou a v celách zhášejí přesně ve 21 hodin. Kutny řeholnic doplňuje vzácná převorčina berla a miniaturní diorama zachycující cisterciačku ve svém asketicky zařízeném pokoji.
Unikátem jiného druhu je plán Předklášteří z roku 1826. "Historický dokument z našich sbírek jsme nechali v Praze restaurovat," říká Zacpal před rozměrnou mapou. Speciální kapitolu výstavy tvoří zákoutí dokládající bohatou inspiraci kláštera pro výtvarníky. Desítky maleb, kreseb a snímků zachycují úchvatný klášterní areál obehnaný barokní zdí a zejména proslulý gotický a bohatě zdobený portál s postavami apoštolů a četnými zvířecími a rostlinnými motivy. Výstava potrvá do 25. listopadu.
 Výstava v klášteře Porta coeli |
 Výstava v klášteře Porta coeli |
