PŘED KONCERTEM
Je několik minut před půl osmou. Před stadionem panuje zdánlivě chaotický ruch. Několik desítek lidí se tísní u vchodu. Všude se to hemží členy podpůrného týmu Lucie. Novináři dostávají poslední instrukce. "Můžete fotit první tři písně koncertu Lucie, ostatní účinkující libovolně dlouho," dozvídají se.
Uvnitř jsou v té chvíli zcela zaplněné ochozy, několik stovek diváků již stojí na ploše před pódiem. Tomu vévodí tři slunečnice, zatím cudně skryté v šeru. Až koncert hlavní hvězdy večera má ukázat, jak dokážou vykvést do krásy. Plocha se pomalu plní, fronty u občerstvení jsou nekonečné. Zvenku stále proudí davy fanoušků. Jejich věkové složení není nijak omezeno a ukazuje na více než desetiletou popularitu skupiny. První deska vyšla Lucii před jedenácti lety, tedy v době, kdy někteří návštěvníci koncertu nebyli na světě a pokud ano, učili se teprve chodit a mluvit.
MLÁDEK A SLOVENSKÁ SLAVICE
Začátek koncertního programu patří hostům. Jako první se představí mladá kapela Děda Mládek Illegal Band, z jejíhož názvu je patrné, ke komu sahají pro inspiraci, hudbu a texty. Svými rockovými úpravami hitů osmdesátých let, které díky Ivanu Mládkovi a jeho Banjo bandu doslova zlidověly, získávají okamžitě sympatie většiny přítomných. Při písních Jez, Lízátko, Rychlík z Opavy nebo Dole u Třebáně se plocha roztančí. Že všichni zpívají, je jaksi samozřejmostí. Jako perličku připojí skupina hit Louise Armstronga Hello Dolly, kterou armstrongovským hlasem zpívá Bohouš Josef, jenž v kapele hraje na valchu. Zpěvák svůj projev zdobí i jazzovými scaty a hlavně neskutečně živým a rychlým pohybem tak, že se mu obrovské pódium zdá malé.
Půlhodinu vystoupení končí asi největší Mládkův hit Jožin z bažin.
Druhým předskokanem je slovenská hvězda Jana Kirschner. Ta publikum zklidňuje svými komornějšími skladbami. Je jasné, že u některých jejích skladeb ví publikum přesně o koho jde. Střídají se anglické a slovenské texty, melodičnost tu a tam ustupuje rockovějšímu aranžmá.
SLUNEČNICE A GURU
Konečně se dočkali: bouřlivým řevem vítají fanoušci své miláčky a několik předních řad začíná zpívat s prvním tónem.
Slunečnice rozkvétají a ukazují světu svá kouzla. Na prostřední z nich projekční technika vytváří obrazce, ornamenty a mozaiky, které známe z populárního krasohledu. Několikrát doplňuje text písně i animace.
Skupina představuje svou desku a připomíná i předchozí alba. Kromě Kollera se ke zpěvu dostává i Kodym a rozpaluje halu doběla písní Dotknu se ohně . Ta patří k nejstarším věcem v repertoáru Lucie. Bubeník Koller si občas odskočí ke kytaře. V té chvíli ho nahrazuje druhý bubeník Tomáš Marek.
V polovině koncertu je odtajněno další slibované překvapení. Na pódiu se objevuje indický hráč na bubínky zvané tabla Maharudra. Sedmdesátiletý muž překypuje vitalitou a hned se pouští do sóla. Jím uvozuje skladbu Medvídek. Na projekční ploše se objevuje i Maharudrova tvář. Šanci vidět jej tak mají i zadní řady. Ind sklízí jeden aplaus za druhým a na chvíli dává zapomenout na členy Lucie. Opravdu jen na chvíli. Kodym se připomíná písní Panic a koncert směřuje k finále. Ke slovu se dostává i foukací harmonika a před třiadvacátou hodinou skupina odchází. Po několika minutách si publikum vynutí přídavek a po chvíli ještě jeden. Zaznívá i skladba z nejstaršího alba skupiny Troubit na trumpety by se nám líbilo. Před půlnocí je první koncert turné již minulostí.