"Proč jsem si vybral Davida Vávru? Když jsem před lety dostal nabídku udělat knižní rozhovor s nějakou osobností, chtěl jsem někoho, koho bych trošku znal, abych se před ním tolik nestyděl. Zároveň měl být ten člověk pro mě byl dostatečně neznámý, aby rozhovor byl zajímavý," popisuje Hrbek počátek Šumného Vávry.
Hrbek představuje Vávru jako všestrannou osobnost a názvy kapitol tomu napovídají: Sklepákem, Generačním druhem, Architektem, Pedagogem, Občanem, Evangelíkem. Hrbek se scházel s Vávrou několikrát za rok, vždy zpracovali tematický kus. "Dohadovali jsme se například, jestli nechat hovorovou češtinu. Zdálo se nám ale, že by to nevypadalo dobře, takže hovorovou mluvu využíváme jen sem tam," řekl Hrbek.
David Vávra se na knížce aktivně podílel; nejde tak jen o lehce přepracovaný záznam magnetofonové pásky. "Všechny kapitoly, kromě té o politice, vždy David Vávra ještě dopisoval a rozšiřoval. Pouze v kapitole o politice se škrtalo. Na ní bylo nejlépe vidět, že to, co se řeklo, za chvíli zastaralo. Tudíž kapitola o politice je spíše seznamem škrtů, které David Vávra udělal," dodává Hrbek.
Součástí knížky je kromě řady fotografií i anketa, v níž lidé blízcí Davidu Vávrovi říkají, co o něm soudí. Nechybí pochopitelně poznámky Milana Šteindlera, Tomáše Hanáka, Václava Marhoula nebo Radovana Lipuse. Závěr knihy pak tvoří soupis aktivit Davida Vávry, včetně informací, kdy a kde se o něm psalo.
"Jeho osobnost je nesmírně přitažlivá tím, že je plná protikladů. Přestože je vnitřně ušlechtilý, navenek se s chutí zaobírá hnusem. Často je cynický, a přitom věřící. Je mnohdy oplzlý a zároveň noblesní. Jeho vysportované tělo je velmi zdravé, a přesto je stále nemocný. Jeho děti jsou jak bílé, tak černé. Je zároveň vysoký, i uboze nízký. Je profesionál i diletant," napsal například na téma David Vávra do ankety výtvarník Jaroslav Róna.
 Tomáš Hanák a David Vávra. |
 Tomáš Hanák a David Vávra s cigaretou |
 Obal knihy Šumný Vávra, kterou napsal David Hrbek a vydalo naklaatelství Pražská scéna |
