Je u hráče na fagot těžké se prosadit jako sólista?
Život orchestrálního hráče je úplně jiný než sólové koncertování a já si hrozně moc vážím toho, že mohu hrát i sólově. Fagotistů nejsou na rozdíl od houslistů stovky, ale o to méně mají příležitostí si zahrát. Skladeb pro fagot je podstatně méně než pro housle nebo pro klavír. Mně osobně hodně pomohly úspěchy v soutěžích. Člověk má potom tu výhodu, že se o něm v hudebních kruzích alespoň trošku ví.
Na dnešním koncertu hrajete skladbu starého českého mistra Jakuba Lokaje, kterou jste snad po staletích znovuuvedl v roce 1999. Objevujete rád staré autory a jejich skladby?
Je to velice zajímavá činnost, ale při svém vytížení v orchestru České filharmonie na to nemám dost času. Obrátil se na mne Zdeněk Šesták, který se už léta věnuje objevování děl autorů citolibské školy, jedním z nich byl právě Jakub Lokaj. Takže je to spíše zásluha pana Šestáka. Se zlínskými hudebníky jsem ovšem natáčel kompaktní disk méně známých fagotových koncertů už před několika lety. Byly to skladby Schimpkeho, Vaňhala a Pichla.
 Fagotista Jiří Kubita |
