Druhý ročník festivalu poezie bude Frič, jinak vydavatel a také literát, moderovat.
S jakou ambicí vloni celá přehlídka vůbec vznikla?
Už dlouho jsem toužil vytvořit projekt, který by mohl být nazývaný festivalem poezie. Zároveň by se na něm účastnili ctitelé jiných múz. Vloni připomínala celá akce spíše dlouhé literární pásmo. Letos jsme ji chtěli rozrůznit řadou hudebních vystoupení, protože muzika k poezii neodlučně patří. Vystoupí Sledě, živé sledě, DG 307 s Pavlem Zajíčkem či další undergroundová legenda Bratři Karamazovi. Poprvé se na festivalu uskuteční také vernisáž. V brněnské premiéře se představí legendární výtvarník Pavel Brázda.
Není nadnesené tvrzení, že Brno je městem poezie?
Svědčí o tom řada současných básníků, kterých zde žije skutečně hodně. Mám na mysli i autory, kteří zde působili dříve a kterých si nesmírně vážím. Ivana Blatného, Vítězslava Nezvala a další. Brno z tohoto důvodu nechci opouštět. Žil jsem dlouho v Ostravě a Olomouci, která je možná městem výtvarného umění. Brno je městem poezie.
Verše dnes čtenáři příliš nevyhledávají. Myslíte, že festival poezie bude skutečně někoho zajímat?
Odvisí to od básníků samotných, do jaké míry učiní poezii potřebnou. Poezie nikdy nebude vytěsněná ze života, představuje jeden ze způsobů poznávání světa. Vloni nás právě velmi překvapil zájem zejména mladého publika. Festival bude na Skleněné louce putovat po třech prostorách - vinárně, čajovně a Galerii Střepy, do níž se vejde až sto padesát lidí. Samozřejmě nemám představu, kdo přijde. Určitě bude příjemné pro návštěvníky, že budou moci bloudit takovým komorním a životem nabitým objektem.
Podle čeho jste vybíral účastníky?
Jde o mou čistě subjektivní volbu. Jedná se o okruh lidí spřízněných s nakladatelstvím Vetus Via. Vloni jsme se orientovali na Olomouc. Letos dominují autoři z Ostravy: Jaroslav Žila, Jan Balabán, Marek Pražák, Petr Hruška, Norská trojka, vokální trio s kvalitními básnickými texty. Novou figurou bude Petr Kabeš, který běžně nevystupuje a uvolil se přijet.
Autoři jsou podle vás nejideálnějšími interprety vlastního díla?
Čtená poezie je tak či onak druh performance. Skutečná poezie je ovšem jako cibule. Z povrchu je přístupná lidem jednodušeji uvažujícím. Fajnšmekři si v ní najdou hloubky, které na první pohled a poslech nejsou zaznamenatelné. Zajímá mě korespondence duše autorské a posluchačské. Jde o objevování společných témat a pocitů.
Každý z vystupujících dostal prostor ke dvacetiminutovému vystoupení. Je to moc, nebo málo?
Počítáme, že čas uzpůsobíme podle typu vystupujícího. Dvacetiminutový blok vychází z mého přesvědčení, že po čtvrthodince i velmi kvalitní poezie posluchač přestává vnímat.
Jednou z hvězd festivalu bude i dvaaosmdesátiletý František Listopad žijící v Portugalsku. Přijede speciálně kvůli festivalu?
Napsal mi už na jaře, že říjen stráví v České republice. Festivalu se zúčastní také v souvislosti s vydáním jeho poslední sbírky Milostná stěhování, která se objeví právě na festivalu.
Jsou podobné akce důležitější pro publikum, nebo pro autory, kteří musí vyjít před lidi?
Jde o vytváření nové reality a situace. Netroufám si říci, pro který tábor je festival důležitější. Podstatné je společné setkání.
Bude mít letošní program nějakou novinku?
V jedné z místností zájemci uslyší výběr z nahrávek brněnského rozhlasu. Půjde o hlasy bezmála tří desítek českých básníků, mezi jinými také Václava Havla, Jiřího Kuběny, Karla Šiktance či zesnulého Ivana Diviše a Ivana Blatného. Zájemci si jednotlivé básníky budou moci nejen poslechnout, ale tyto záznamy také pořídit.
Jste nejen nakladatel, ale také praktikující literát. V čem je pro vás podobný festival přitažlivý jako pro básníka?
Jsem společenský člověk a poezie má pro mě naprosto rozhodující místo v životě. Uvidím řadu básníků pohromadě, můžu s nimi hovořit, poslouchat je. To mi pro mou realizaci naprosto stačí.
Vaše jméno v programu kromě poznámky o konferování ale nefiguruje...
Skrývám se nenápadně pod prvním bodem programu. Poslední dobou vystupuju s kapelou Čvachtavý lachtan, která doprovází poslední zpěv mé velké poémy uvedené už v červenci na Měsíci autorského čtení v Kabinetu múz.
Logo festivalu Potulný dělník tvoří figura běžícího muže s lopatou přes rameno a s knihou v ruce. Jak jste vůbec přišli na takový název?
Je to jeden z možných překladů anglického slova hobo, které se většinou převádí jako tulák. Líbil se mi ten názvuk Jacka Londona v tomto slovu. Potulný dělník je název časopisu nakladatelství. Jednou jsem se díval do slovníku a zjistil jsem, že nejde jen o tuláka a vandráka, ale že na pátém místě v překládaném významu slova hobo figuruje potulný dělník. Moc se mi to spojení zalíbilo.
 Majitel nakladatelství Vetus Via a básník Jaroslav Erik Frič pořádá v Brně již druhý ročník dvoudenního festivalu Potulný dělník |
