Podle myslivců se vlk toulá mimo smečku a je vyhublý. Vladimír Tomáš Smolík ze záchranné stanice živočichů Drosera v Bublavě uvedl, že fotografie, které dostal od myslivců, dokládají, že zvíře tyto problémy nejspíš opravdu má.
„Vypadá hrozně, je celý ohnutý, hladový, vyhublý. Není se smečkou, furt chodí sám, nic si neuloví. Hrozně strádá, informoval Smolík. „Dva dny jsme s dobrovolníky po vlkovi pátrali, ale nenašli jsme ho. Umístil jsem fotopast, která by ho snad mohla zaznamenat.“
Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR, která se na vypuštění podílela, ale ve středu oznámila, že se vlk pohybuje v teritoriu domovské smečky a patrně také přijímá potravu. Našly se zbytky jeho trusu i s chlupy. AOPK má smlouvu s Mendelovou univerzitou v Brně, která se výzkumem velkých šelem dlouhodobě zabývá.
Monitorování pomocí obojku
Krušnohorský vlk byl při vypuštění opatřen telemetrickým obojkem. Ten pravidelně zaznamenává jeho aktivitu.
„Z dat nevyplývá, že by zvíře nyní vykazovalo nějaké znaky atypického chování a bylo třeba je odchytit. Vlk má telemetrický obojek proto, aby mohli experti vyhodnotit, kde a jak se pohybuje. Zvíře, jež bylo po delším čase vypuštěno zpět do přírody, potřebuje především klid, aby si zvyklo na okolní prostředí,“ uvedla Karolína Šůlová, vedoucí oddělení práce s veřejností AOPK.
Zraněný vlk z Krušných hor se po operaci a léčbě vrátil zpátky do přírody |
„Podle dva dny staré zprávy z Mendelovy univerzity se vlk pohybuje a je zřejmě v pořádku. Údajně komunikuje i se svou smečkou,“ uvedl Petr Stýblo z Národní sítě záchranných stanic.
Připustil, že jeho stav nemusí být optimální, jak ostatně uváděli myslivci, kteří jej v lese zahlédli. „Na druhou stranu komunikujeme úzce s odborníky ze zahraničí a ti tvrdí, že pobyt v přírodě je pro vlka jediná šance. Žádná jiná varianta pro něj není dobré řešení, konstatoval Stýblo.
Život v zajetí by byla ta nejhorší varianta
Šůlová zdůraznila, že od počátku tu byly dvě možnosti. Buď vlka odsoudit k doživotnímu zajetí, nebo se pokusit o jeho návrat do přírody. „Po konzultacích s experty ze zahraničí, kteří mají se záchranou zraněných vlků zkušenosti, panovala shoda na té druhé - zkusit jeho návrat do přírody. Je to dlouhodobý proces s nejistým výsledkem,“ poznamenala.
„Pokud by musel žít v zajetí, byla by to pro něj ta nejhorší možná varianta a troufám si tvrdit, že by hraničila s týráním,“ míní Stýblo s tím, že když už šelma v přírodě přežívá měsíc, mohla by být její adaptace na dobré cestě.
Nejisté vyhlídky sraženého vlka Bubly. V přírodě ho čeká smrt, tvrdí odborníci |
Zmínil rovněž, že vlk dostal šanci na život díky přístupu záchranářů ze stanice Drosera. „A také díky lidem, kteří se na nákladné operace složili poté, co se ukázalo, že zranění zvířete jsou vážnější, než ukázalo první vyšetření. Takže teď už je to na vlkovi, jestli tu šanci dokáže využít,“ dodal Stýblo.
Smolík lituje, že záchranná stanice nemá od Mendelovy univerzity žádné nové údaje o pohybu vlka. „Poslední jsme dostali 17. ledna. A od té doby nic. Snažili jsme se s nimi domluvit, ale bez úspěchu. O osudu vlka chce mít přitom relevantní informace řada lidí. Hlásí se nám dobrovolníci z mnoha míst, takže asi uspořádáme velkou pátrací akci,“ dodal Smolík.
