Jarní měsíce, kdy se po zimě stromy znovu balí do listí, jsou podle Stanislava Dvořáka, ředitele Lázeňských lesů a parků Karlovy Vary (LLP KV), rizikovým obdobím. Dalším faktorem, který se na stavu tuhnické vrby podepsal, je pak hniloba, jež je hlavně u měkkých dřevin poměrně častá.
Lidé z karlovarských Tuhnic nedají na svou vrbu dopustit |
„Ještě jsem se na strom nebyl podívat, ale podle fotografie, kterou mám, ulomená větev trpí docela masivní hnilobou,“ uvedl Dvořák. Ta se podle něj může šířit až do vrcholových partií stromu. Právě tíha nových listů, případně váha vody z jarních bouřek pak mohou vést ke zlomení stromu.
Ředitel správy městské zeleně ovšem zatím nechce tuhnickou vrbu definitivně odepsat. „Pokud škody na stromě nebudou fatální, dá se ještě zachránit. Vrby jsou totiž docela vitální stromy. S největší pravděpodobností tak provedeme odborný ořez, vrba zmladí a může fungovat ještě desítky let,“ naznačil Dvořák.
Tuhnická vrba toho přežila už hodně. Na konci druhé světové války, kdy spojenci bombardovali dolní nádraží, byla lehce ohořelá. I proto v roce 2015 získala ocenění Strom hrdina. O dva roky později se pak v anketě Strom roku umístila na sedmém místě.
Na kahánku měl ovšem strom už na jaře 2019. I tehdy se kvůli hnilobě odlomila jeho značná část. Dendrologové ji ale dokázali zachránit.
Přesné okolnosti toho, kdo a kdy strom v Tuhnicích vysadil, nejsou známé. Místní se ovšem domnívají, že na místě mohla růst už kolem roku 1898.
