„Jsme na vrcholu sklizně,“ potvrzuje Lukáš Kopecký, jeden ze spolumajitelů plantáže. Právě on si povšiml, že zdejší klima borůvkám svědčí. To když pár keříků vysadil na prázdný záhon u domu. Společně s Jakubem Kühnem začali nápad na komerční pěstování borůvek rozvíjet a nakonec jej přeměnili ve skutečnost.
„Před šesti lety jsme zasadili první rané a polorané odrůdy, pozdní jsme nesázeli. Obávali jsme se, že by nedozrály, přece jen je Libá nějakých 500 metrů nad mořem. I když jak tak koukám na letošní počasí, možná by to nebyl problém,“ říká se smíchem Jakub Kühn a dodává, že po dvou letech přišla vlna sázení dalších borůvkových keříků a že letos zasadili ostružiníky. Jejich plody prý bude možné začít sbírat tak za dva roky.
Samosběr jahod v západních Čechách začal. Úroda je slabší, plody jsou menší |
Firma Borůvky Libá nabízí kilogram borůvek za 150 korun. Tedy pokud si je lidé sami natrhají. Zájemcům připraví i trhané borůvky v ceně 220 korun za kilogram, ale jen po předchozím objednání.
„Oproti loňsku jsme letos cenu trochu snížili, protože borůvek se urodilo ohromné množství. Chceme, aby lidé přišli a pomohli nám je sklidit. Je pravda, že nejsou tak velké, ale to je suchem a tím, že jsou keře víc obsypané,“ vysvětluje s tím, že na sběru borůvek je nejlepší se předem telefonicky domluvit.
„Oba máme práci, borůvkovou farmou se zabýváme ve volném čase. Navíc borůvky dozrávají postupně, sběr je třeba plánovat,“ doplňuje. Telefon a aktuální otevírací dobu zájemci najdou na stránkách boruvkyliba.cz a na Facebooku.
Než ale začalo snažení obou přátel nést skutečné ovoce, museli překonat řadu překážek. Kromě administrativy bylo třeba sehnat vhodný pozemek. Pak také půdu na plantáži o rozloze 5,5 hektaru, kterou si pronajali od obce Libá, přizpůsobit požadavkům rostlin.
Dalším krokem bylo zajištění vody, která zde chyběla. A tak vyvrtali vlastní studnu. Když pak stáli před problémem, jak zajistit chod čerpadla, napadla je malá solární elektrárna. Připojit plantáž k síti by totiž znamenalo další náklady.
„V podstatě jsme soběstační. Sluníčko vytáhne vodu na povrch, pomůže ji rozvést k rostlinám a obarví borůvky na modro. Víc nepotřebujeme. Pěstování je ekologické, naše borůvky zrají v čistém prostředí, nepoužíváme žádnou chemii. Máme tu dvanáct odrůd a každá je trochu jiná, ať už časností dozrávání, vzrůstem keře nebo chutí. Je to podobné jako u hroznového vína,“ ukazuje Kühn.
Z původně malého záhonu vznikla v Libé velká plantáž kanadských borůvek |
Oba přátelé jsou v oboru nováčci, do pěstování borůvek se proto nevrhli po hlavě. Byli se podívat v Polsku, kde se sazenice pěstují, informace sháněli na internetu i přímo na několika borůvkových plantážích.
„Sbírali jsme zkušenosti jiných. Potřebovali jsme vědět, na co si dát pozor, jak daleko sázet keříky od sebe či jak se o borůvky starat, abychom jim připravili optimální prostředí. Zatím to vypadá, že jsme se učili dobře. Ani špačci tu ve větší míře nedělají neplechu. Nezdá se, že by se nám chystali pomoct se sběrem,“ směje se Kühn.
Pokud by se však ptáci přece jen rozhodli jinak, borůvky ochrání připravené sítě. To větší problémy dělají vosy, které hodují na trsech zralých plodů a o sladkou pochoutku se dělit nechtějí. Na ně si sběrači musí dát pozor.
