„Nevím, co budeme dělat. Co jsem slyšel od známých, nikde nové pacienty neberou. Stát ani pojišťovny to nezajímá,“ postěžoval si Lukáš z Lubů, který společně s celou rodinou zřejmě od dubna zůstane bez praktika, pokud se městu nepodaří najít náhradu. Starosta Lubů Vladimír Vorm už informoval, že město jedná s Karlovarským krajem o tom, jak krizi řešit.
„Dohodli jsme se, že město Luby podá návrh na vyhlášení výběrového řízení pro obor všeobecné praktické lékařství a praktické lékařství pro děti a dorost pro ordinace v Lubech. To bohužel neznamená, že se povede sehnat nového lékaře. Pediatrů je akutní nedostatek v celé republice,“ napsal starosta na městský Facebook.
Podotkl, že ohledně praktického lékaře pro dospělé je naděje, že se náhradu podaří zajistit. Odcházející lékařka totiž jedná s nástupkyní, která by ji mohla v ordinaci v Lubech nahradit. To potvrzuje zpráva na webu zdravotniregistr.cz, kde lékařka nabízí plně vybavenou ordinaci a informuje, že rodinný dům s ordinací je možné odkoupit na vlastní bydlení.
Město s pozemkem neuspělo
Starosta Vorm také potvrdil, že zkušenosti obyvatel, kteří se obrátili na pojišťovny s žádostí o zajištění lékaře, nejsou dobré. Pojišťovna sice zájemcům předá seznam smluvních lékařů, kteří by měli brát pacienty do své péče, ti však v naprosté většině nové pacienty nepřijímají. Zoufalou situaci se snaží řešit i vedení Kraslic.
Právě tady si chtěla lékařka postavit dům. Jenže si z nabízených pozemků nevybrala a nakonec se rozhodla dát přednost jiné lokalitě. „Město skutečně požadovanou parcelu v majetku nemá. Po analýze majetku byly nakonec vytipovány dva pozemky, u nichž by ke splnění požadavků došlo, pokud by se změnil územní plán,“ uvedl starosta Kraslic Jan Šimek.
Podotkl, že po dohodě s doktorkou a za souhlasu celého zastupitelstva se na změně ihned začalo pracovat. Pozemky měly být k dispozici v létě. „Paní doktorka však využila jiné možnosti, která se jí naskytla, na což má stejné právo jako kdokoli jiný,“ řekl starosta Šimek. Doplnil, že města nemají jak lékaře do regionu přitáhnout.
„Mohou reagovat pouze zvyšováním pobídek pro doktory, což již roztočilo vlnu přeplácení mezi jednotlivými regiony. To však není cesta pro rozpočty obcí dlouhodobě únosná,“ varoval starosta Šimek. Poznamenal, že Kraslice vloni zavedly stipendijní program pro studenty medicíny, kteří zde po absolvování studia a získání atestace otevřou své ordinace.
Lékaři jsou za hranicemi
Lidé v příhraničí volají i po možnosti nechat se ošetřit za hranicemi. Například v Aši už tuto možnost řadu měsíců řeší. „Jsme v kontaktu v rámci Paktu ohrožených obcí, spolupráci v oblasti zdravotnictví jsme řešili se starostkou Klingenthalu i s poskytovateli zdravotních služeb. Bohužel, administrativa i legislativa jsou zatím proti,“ dodal starosta Šimek.
Také ašská radnice zatím konkrétní výstupy z jednání nemá. Nyní čeká, jak dopadne studie, která posoudí plán na spolupráci Aše a Selbu v oblasti zdravotnictví. Materiál, který nechává zpracovat německá strana, by měl dát odpověď na to, kolik pacientů z Česka by mohla nemocnice v Selbu ošetřit a o jaké zdravotnické obory by měli zájem.
Její zpracovatelé rovněž hledají možnosti financování poskytované péče. O tom, že to jde, svědčí zdravotnické centrum Healthcross v rakouském Gmündu. „To funguje i pro obyvatele příhraničních obcí na jihu Čech, zejména Českých Velenic. A my bychom se jejich příkladem chtěli inspirovat,“ dodal ašský starosta Vítězslav Kokoř.
23. listopadu 2022 |
