Jedním z nich je Miroslav. Do Sokolova jezdí každý druhý den už třiatřicet let.
„Poprvé jsem zde byl v lednu 1992. Pro pacienty, kteří dřív museli obden jezdit až do Plzně, představovalo zkrácení dojezdové vzdálenosti velkou úlevu,“ říká a oceňuje i skutečnost, že léčbu už nemusí absolvovat v nemocnici, ale v civilně vypadající budově s polohovacími křesly a televizí, kde se o pacienty stará sehraná parta profesionálů.
„S určitou nadsázkou a vzhledem k mému tehdejšímu věku jsem sestřičkám začal říkat ‚tety‘. Přátelství mezi námi trvá dodnes. Vlastně na dialýzu nejezdím k lékaři, ale na návštěvu ke známým. Po více než třiceti letech také vidím, jak velký skok kupředu medicína udělala. A to nejen v kvalitě a možnostech léčby,“ pokračuje pacient.
Život s dialýzou. V Karlovarském kraji přibývá lidí s onemocněním ledvin |
Nezastírá že se přidávají různé bolístky, někdy hodně nepříjemné. „Souvisejí s cévním přístupem a pohybovým aparátem. Ale to se po tolika letech na dialýze prostě stává. Díky umělé ledvině a lidem, kteří se tu o nemocné starají, však mohu normálně žít, pracovat a radovat se ze života,“ usmívá se Miroslav.
Kromě samotné dialýzy funguje v místě také nefrologická ambulance. Tady se léčí přes tisíc dalších lidí s pokročilým snížením funkce ledvin.
Od samých začátků stojí v čele střediska Jiří Vlasák, lékař se čtyřicetiletou praxí. Zkušenosti ohledně umělé ledviny sbíral v americkém Bostonu. „Technika jde ohromně dopředu. Dnes už jsou nejnovější přístroje a zdravotnické pomůcky samozřejmou součástí léčby chronického selhání ledvin. Péči o naše pacienty dále zlepšujeme. Podporujeme zejména rozvoj domácí léčby, a to formou hemodialýzy i peritoneální dialýzy,“ předestřel lékař.
Jedním dechem ale dodává, že základem úspěchu je vedle správně provedené dialýzy především spolupráce pacienta a dodržování pokynů ohledně životosprávy. Podle jeho slov může být selhání ledvin akutní, nebo chronické. K akutním dochází zejména v důsledku závažné dehydratace, často ve spojení s užitím analgetik a dalších léků. Obvyklými příčinami jsou také těžké infekce a kameny nebo nádory blokující odtok moči.
„V těchto případech musíme nejprve dialýzou pacientovi zachránit život a získat čas, aby lékaři jiných specializací mohli zasáhnout, a vyřešit tak příčinu ledvinného selhání,“ řekl s tím, že většinu pacientů dialyzačních center však tvoří chroničtí pacienti s onemocněním ledvin.
Nefrologové upozorňují, že počet takových lidí prudce stoupá. Na vině je způsob života. Rizikovými faktory chronického onemocnění ledvin jsou totiž nedostatek pohybu, stres, obezita, vysoký krevní tlak a cukrovka, tedy vesměs civilizační choroby.
Třikrát v týdnu chodí na dialýzu. Přesto nemocný muž jezdí i k moři |
„Pacientům ve fázi těžké ledvinné nedostatečnosti poskytujeme všestrannou podporu od nefrologických vyšetření přes přípravu na zahájení dialýzy až po transplantační přípravu. Společně konzultujeme jednotlivé metody dialyzační léčby, hledáme variantu, která bude nejlépe vyhovovat jejich zdravotnímu stavu i životnímu stylu. Nemocným, kteří se rozhodnou pro některou z forem domácí dialýzy, zajistíme veškerou podporu při nácviku úkonů potřebných pro léčbu,“ popisuje péči o tuto skupinu pacientů Jiří Vlasák.
Pro pacienty, kteří na dialýzu dojíždějí ze Sokolovska, ale i části Chebska či Karlovarska, se tamní zaměstnanci snaží vytvářet co nejkomfortnější prostředí.
„Dialýza probíhá obvykle třikrát týdně po dobu čtyř až pěti hodin. Je pro nás důležité, aby se zde pacienti cítili co nejpříjemněji, ať už chtějí během dialýzy relaxovat, vyřídit si důležité záležitosti nebo třeba pracovat na notebooku,“ konstatuje vrchní sestra centra Dana Hrubá.
Středisko, které je od roku 1997 součástí sítě dialyzačních center společnosti Fresenius Medical Care, poskytuje komplexní služby včetně psychologických konzultací a nutričního poradenství. Počtem pacientů i provedených výkonů se řadí k největším dialyzačním centrům v České republice.
15. března 2019 |
