Zachráněné fresky ožívají ve Valči, výstava si hraje se světlem i zvuky

  • 0
Expozice pozdně gotických fresek ze zaniklého kostela svatého Wolfganga, který stál do sklonku 60. let v dnes už neexistující obci Doupov, jsou dalším lákadlem zámku ve Valči. Lidé tam uvidí zachráněná díla v různých režimech nasvícení a zvukového doprovodu.

Původní výzdobu kostela z roku 1513 přitom odborníci zachránili v hodině dvanácté. Na místě kostela i obce Doupov totiž na sklonku šedesátých let vznikal vojenský újezd Hradiště.

„Pro instalaci jsme zvolili bývalý Hubertův sál, který při požáru v roce 1976 kompletně prohořel,“ uvedl Tomáš Petr, kastelán státního zámku Valeč. Sál má totiž obdobné rozměry jako někdejší kostel. Na instalaci správa zámku spolupracovala s ateliérem multimédií Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Ta se podílela i na konečné podobě výstavy barokních soch Matyáše Brauna.

Obdobně jako u soch si tvůrci při prezentaci fresek pohráli se světlem a zvuky. „Zatím máme čtyři režimy, na dalších dvou se pracuje,“ řekl vedoucí ateliéru Jan Morávek. Strop ze starých poničených prken z blízkého pivovaru pak vytvořil Jakub Hadrava, který je známý svou instalací duchů v kostele Luková. I on byl studentem ZČU.

Expozice představuje 22 fresek z pašijového cyklu, dvě oltářní fresky a velkoformátovou fresku svatého Kryštofa s Ježíšem.

„Pašijový cyklus měl původně 25 polí, dochovalo se jich ale jen 22,“ upřesnil kastelán valečského zámku. Největší z fresek se přitom veřejnosti v dlouhodobé expozici představuje podle Petra úplně poprvé. „Na hradě Švihov nebyly pro její instalaci podmínky,“ řekl.

Zachráněné fresky prošly v letech 1967 až 68 restaurací. Další obnovy se dočkaly mezi lety 2000 a 2001. „Do začátku letošního roku byly součástí expozice na hradě Švihov, na jaře byly převezeny k nám,“ doplnil Petr s tím, že jednání o přesunu památky se táhla téměř deset let.

Ze zpětného pohledu byl ovšem podle něj tento dlouhý proces ku prospěchu věci. „Nebýt toho, neuzavřeli bychom partnerství se Západočeskou univerzitou a expozice by vypadala úplně jinak,“ vysvětlil kastelán.

Teatron a skleník

Živo je ovšem nejen v samotném zámku. V jeho zahradách pokračují práce na obnově barokního teatronu. Stavební část má na starosti Stavební huť Hartenberg. 

„Původní podobu teatronu vracíme na základě dochovaných fotografií i stavebního zaměření. Stavbu poničily průvaly,“ uvedl zakladatel stavební hutě Bedřich Loos. Obnova teatronu přijde na 12,5 milionu korun. „Chtěli bychom mu vrátit původní funkci, tedy pořádat v něm divadelní představení a další kulturní akce,“ naznačil kastelán zámku Tomáš Petr.

Na opravu pak zatím stále ještě čeká další významná stavba zámeckého areálu, skleník. Na jeho obnovu je vyčleněná částka 34 milionů korun. „Doufáme, že se do ní vejdeme,“ řekl v narážce na strmě stoupající ceny stavebního materiálu kastelán.

Národní památkový ústav už vybral firmu, která práce provede. Zatím s ní ale nepodepsal smlouvu. „Jakmile bude jisté, že práce začnou, vypíšeme i výběrové řízení na provozovatele skleníku,“ doplnil Tomáš Petr. Správa valečského zámku by zde totiž ráda viděla lepší restauraci s terasou s výhledem na okolní barokní krajinu.