Když se před lety František Hupka rozhodoval, zda se s rodinou pustí do oprav a záchrany zchátralých zbytků zámečku v Kopaninách na Ašsku, vůbec netušil, jak náročné to bude. Nejen fyzicky, finančně, ale také psychicky.
Poté, co odborníci v místě uskutečnili stavebně historický průzkum a ruiny stát prohlásil kulturní památkou, se už deset let snaží o záchranu kulturního dědictví regionu. Nebo toho, co z něj zbylo. Jenže v poslední době se nemůže zbavit dojmu, že jej stát uprostřed práce hodil přes palubu.
„Polovinu budovy, včetně unikátní věže a dvou pater sklepení, se nám podařilo v rámci prvních dvou etap rekonstrukce zajistit, dostavět, osadit okna a zastřešit. Jenže pak se památkáři rozhodli, že by se mělo pokračovat v nejvíc zdevastované části zámku, kde se zachovaly jen části obvodových zdí,“ popisuje průběh záchranných prací majitel zříceniny František Hupka, který podle svých slov od začátku upozorňoval a podepisoval prohlášení, že nemá dost peněz na to, aby tuto část zámku zvládl dát pod střechu sám.
O tom, že záchrana bude náročná, svědčí i fakt, že ani statici se nedokázali shodnout na tom, zda stojící torza zdí zbourat, nebo zachránit. Zatímco jeden chtěl bourat, druhý povolil záchranu.
„Nakonec jsme se tedy do toho pustili. Dostal jsem dotace z ministerstva kultury, Karlovarského kraje a také od města Aš. Památkáři mi doporučili firmu a po dvou letech tvrdé práce má zámek staticky zajištěnou severní a západní zeď. A k tomu navíc nádherné klenby nad prvním podlažím v místě, kde se dříve mezi zdmi zelenala louka. Jenže ta nejvíc poškozená stěna zajištěná není, navíc opravené části by bylo třeba dostat co nejdříve pod střechu,“ líčí Hupka.
A tady podle něj nastal problém. „Od státu už jsem k tomu účelu už žádnou dotaci nedostal a mně teď chybí nějaké dva miliony korun na to, abych tuto část zámku zastřešil. Pokud se to nepovede, může se stát, že se obnažené zdivo znovu zhroutí. Veškerá snaha tak přijde vniveč a budeme tam, kde jsme byli. Bohužel, postup prací nebyl naším rozhodnutím, jednalo se o rozhodnutí památkového dohledu,“ krčí bezmocně rameny Hupka, který se nemůže ubránit pocitu, že na řešení havarijního stavu památky zůstal sám.
Navíc si myslí, že kdyby býval postupoval jinak, mohl mít dnes už další, méně poškozenou část zámku pod střechou a nestál by bezmocně nad obnaženými klenbami.
Staveniště navíc komplikuje otevření památky veřejnosti, které by mohlo přinést alespoň nějaké peníze na její další záchranu. „Z toho obrovského nadšení na začátku teď ve mně zbyla hořkost a únava, nikoliv však beznaděj,“ konstatuje Hupka, který věří, že zámeček získá na zastřešení alespoň krajskou dotaci. Město Aš rovněž přislíbilo, že pokud kraj peníze uvolní, se spoluúčastí majiteli pomůže.
„Možná někdo řekne, že jsem se do toho nemusel pouštět. Na druhou stranu, pokud je to památka, která je jediná v regionu, a stát slíbí, že mne podpoří, tak jsem do toho tu energii dal. A nebyl jsem sám. Pomohla rodina a mnoho dalších lidí, kteří přiložili ruku k dílu, dali peníze do pokladničky na záchranu nebo nám prostě fandí. Jenže tím by to nemělo skončit,“ myslí si Hupka.
„Budeme se snažit o změnu přístupu k rekonstrukci, chceme pustit do zámku život a celkově tuto stavbu oživit. Bylo to neskutečně tvrdých deset let věnovaných záchraně této památky, a já vím, že spousta podobných nás ještě čeká. Vzdát to ale nechceme,“ dodává František Hupka.
Historie kopaninského zámečkuHistorie někdejšího zámeckého areálu v nejzápadnějším výběžku České republiky sahá do roku 1537, kdy se v listu Jana z Zedtwitz mluví o kopaninském panském sídle. Příští rok tak zámeček oslaví 485 let od první písemné zmínky. Pozdně gotická stavba prošla složitým stavebním vývojem. V průběhu historického průzkumu se podařilo prokázat, že dochované torzo bývalého zámku obsahuje prvky pozdní gotiky, renesance, baroka a také klasicismu. Díky tomu odborníci potvrdili, že se opravdu jedná o část původní stavby z přelomu 15. a 16. století. Celé panství patřilo jedné z větví rodu Zedwitzů až do první poloviny 20. století. Po roce 1945 byl zámek zestátněn a dvůr se zámkem se stal součástí místního státního statku, v 70 letech byla novější část zámku stržena, starší ponechána osudu. V současné době je areál ve vlastnictví rodiny Hupků. Majitelé začali s rekonstrukci, jejíž snahou je vzkřísit zámeckou budovu k životu a vybudovat zde malé muzeum, které by mapovalo historii Kopanin a tohoto sídla. V roce 2010 byl zámecký areál zapsán na seznam kulturních památek ČR. |
