„Pták byl viditelně otřesený a zraněný. Z pahýlu mu crčela krev,“ popsal situaci Zdeněk Soukup, správce přírodní rezervace Soos, pod níž záchranná stanice pro živočichy patří.
„O tom, že čápě není v pořádku, jsme už nějakou dobu věděli. Dlouho zůstávalo v hnízdě ležet, a když se konečně postavilo, bylo jasné, že vstát prostě nemohlo. Zachytilo se nohou zřejmě za vlasec nebo provázek, který jeho rodiče při úpravě do hnízda přinesli, a noha mu postupně uhnila. Nechtěli jsme zasáhnout hned, protože hrozilo, že bychom narušili hnízdění celé čapí rodiny a ohrozili životy zdravých mláďat. Byla i šance, že se s hendikepem zvládne vypořádat,“ vysvětlil Zdeněk Soukup.
 |
Jeho chvíle přišla ve středu odpoledne, kdy se pták jako poslední na hnízdě odhodlal k prvnímu letu. Daleko však nedoletěl, skončil hned pod komínem.
„Na to, že byl zraněný a v ne zrovna dobré kondici, byl velmi bojovný. Naštěstí mi na parkovišti asistovala dcera zakladatelky facebookové skupiny Chebští čápi Antonie Plavcová, která upoutala jeho pozornost,“ uvedl Soukup, který hned po odchytu s čápem zamířil k veterinárnímu ošetření.
To prozradilo, že mládě není v dobré kondici. Kromě devastujícího zranění nohy trpí podvýživou, dehydratací a jeho peří je plné parazitů.
„Ránu na částečně zhojeném pahýlu jsme mu vyčistili a obalili jakousi botičkou, aby se lépe zahojila. Pták dostal preventivně antibiotika, a protože jej to zranění evidentně dost bolelo, aplikovali jsme mu i analgetika, která nyní budeme podávat každý den, aby byl v klidu,“ popsal záchranář.
Kvůli dehydrataci dostalo mládě infúzi s velkou dávku vitamínů B a aminokyselin, aby se rychleji vzpamatovalo.
„Nyní jej musíme vykrmit, protože je podvyživený. Zřejmě se nemohl dostat k potravě tak jako jeho sourozenci. To bude zřejmě i další důvod, proč mu trvalo, než se v hnízdě postavil na nohy,“ řekl Zdeněk Soukup, který má ale i dobrou zprávu. Mládě má chuť k jídlu. Z předložených kousků kuřátek jich přes noc dvě třetiny spořádalo.
„Ještě nemáme vyhráno, mladý čáp je ve velmi špatné kondici. Pokud se nám podaří jej stabilizovat a dát do kupy, pokusíme se jej vypustit. Ovšem jak dlouho to bude trvat, to si v tuto chvíli netroufám odhadnout. Spolu s veterinářem přemýšlíme o tom, že bychom mu mohli po zahojení tkáně zkusit vytvořit na 3D tiskárně krátkou protézu pro nohu, kde mu chybí celý pařát a čtyři až pět centimetrů končetiny. Mohl by se lépe postavit, lépe chodit a hlavně by zdravou nohu tolik nenamáhal,“ naznačil Soukup další směr pomoci.
Podle ornitologa Dětmara Jägera se nedá říct s jistotou, zda pták s takovým zraněním bude schopen v přírodě přežít.
„Setkal jsem se s tím, že to možné bylo. Není to samozřejmě ideální a pro zvíře to představuje velkou komplikaci. Ovšem zda bude vhodné jej vypustit, to ukáže až čas podle toho, jak bude probíhat léčba, a nakolik se podaří jej dostat do kondice,“ vyslovil prognózu ornitolog.
Ten zároveň poukázal na to, jakou paseku dokážou v přírodě napáchat zapomenuté vlasce, silonové nitě a další umělé materiály.
„Viděl jsem nitě z umělých hmot v hnízdech špačků, řešili jsme zdravotní problémy labutě, která omylem spolkla vlasec i s háčkem. V tomto případě zřejmě rodiče přinesli nějaký pevný provázek do hnízda spolu s jiným hnízdním materiálem. Zapomenuté, volně odložené či vyhozené umělé materiály jsou velký nešvar, který má pro přírodu nedozírné následky,“ varoval ornitolog.
