Drahomíra Němcová Jandová vystavuje své práce v Sokolově. | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Málokdy se najdou dva páry očí, které vidí to stejné, myslí si výtvarnice

  • 1
Hozená rukavice, adrenalin, výzva jako sjíždění divokých peřejí nebo těžká cesta ve skalách – i k takovým zážitkům z mládí přirovnává Drahomíra Němcová Jandová příležitost vystavovat svá díla. Ta jsou nyní k vidění v sokolovském muzeu.

Stříbrnská umělkyně představuje svou práci v Sokolově už podruhé, tentokrát ve výstavním sále muzea. Značnou část její současné expozice s názvem Vše plyne tvoří hlavně textilní tvorba. 

„V Sokolově jsem se před třemi lety v Paduánu prezentovala kreslenými obrazy a kamennými tisky, a tak když mě muzeum oslovilo a nabídlo prostory pro výstavu, bylo mi jasné, že musím přijít s něčím novým. Proto jsem skoro dva roky pracovala na kolekci obrazů utkaných šitou krajkou a na velkých trojrozměrných tapiseriích vyrobených textilními technikami, jako jsou krosienka, zapjastka, makramé, richelieu,“ vysvětluje autorka. 

Nebylo to podle ní po takové době snadné. Naposledy se totiž intenzivně věnovala tkaní koncem osmdesátých let. V té době vystupovala jako tkadlena v pořadu jednoho malého divadla v Praze. V rámci představení demonstrovali divadelníci návštěvníkům stará řemesla za doprovodu živé hudby v podání tehdy začínajícího Čechomoru.

Velkou roli hraje fantazie

Témata jejích děl nevycházejí z konkrétních předloh, ale z fantazie a představ, které prý leckdy není jednoduché skloubit s jejich samotnou realizací a výslednou podobou. „Proto obdivuji Miladu Matoušovou, která je mým hostem a jejíž goblény z mé soukromé sbírky tu také vystavuji.“

Ve světě art brut jsou díla Jandové uznávaná. Důležitou roli hraje podle ní samotná instalace děl. Ztotožnit se s prostorem, odstranit z něj rušivé elementy a pak pro každý obraz najít to nejlepší místo tak, aby si s tím sousedním povídal, a ne se s ním pral - tak podle svých slov postupuje při každé výstavě. 

Fotogalerie

„Sama bych to ale nezvládla. Proto děkuji pracovníkům muzea Romanovi a Světlaně Kuncové za mamutí pomoc a za to, že tam pro mě byli i mimo svou pracovní dobu.“

„Myslím, že když nás některé dílo osloví ať svou barevností, kompozicí nebo námětem, měli bychom v něm hlavně hledat sami sebe, a ne autorův název. Málokdy se najdou dva páry očí, které by viděly to stejné. Někdo si představí třeba hada, který spolkl slona, a někdo v tom samém vidí jen klobouk,“ uvažuje výtvarnice. To, že se mnohdy původní autorova vize a záměr vtisknutý do díla velmi liší od představ, které nakonec dílo vyvolá u svých pozorovatelů, výtvarnici neznepokojuje.

Dalších nedodělaných obrazů a otevřených projektů, které čekají na hozenou rukavici a pozvání k další výstavě, má prý plný dům a plnou hlavu. Ty zrealizované si návštěvníci sokolovského zámku mohou prohlédnout do 19. ledna.

Jarní prázdniny

Týdenní jsou na základních a středních školách rozloženy v termínech od 1. února do 14. března. Přinášíme úplný přehled prázdninových termínů podle okresů.