Ze záložního zařízení v pokoji přilehlého hotelu posílala v srpnu 1968 dvojice nadšenců do světa aktuální a pravdivé informace o tom, co se v zemi děje.
„Bylo to díky doslova hrdinskému činu tehdejší obsluhy vysílače Petra Kováře a Miloše Vyhnala. Vysílání bylo po čtyřech dnech ukončeno rozstřílením veškerého vybavení – trafostanice i kontrolního zařízení. Obsluze se naštěstí podařilo včas uprchnout a schovat se. Tím si oba pravděpodobně zachránili život,“ uvedla Zuzana Rejchová z karlovarské pobočky projektu Paměti národa, který je součástí organizace Post Bellum.
Je třeba vás postřílet, vzpomíná na slova vojáka technik z vysílače |
Ta se v rámci projektu Zapojení místních komunit v přípravě na certifikaci EHL zaměřuje na propojení místních komunit s klíčovými místy české historie.
Projekt vyhledává po celé České republice místa, které v kritických dobách posloužily k šíření necenzurovaných informací, nebo odkud svobodu slova naopak potlačovali.
Podle Lukáše Květoně, ředitele pobočky Paměti národa Karlovarský kraj, by právě události z roku 1968 mohly řadit vysílač na Klínovci k místům evropského významu.
„Zvlášť v době, kdy je téma svobody slova, přístupu k informacím a nebezpečí totalitních režimů opět více než aktuální,“ podotkl ředitel Květoň.
Evropský boj za svobodu slova podle něho zanechal stopy i na území Karlovarského kraje. „V říjnu jsme na Božím Daru uspořádali kulatý stůl s místními aktéry, pamětníky i zástupci obcí, který přinesl zajímavá svědectví, archivní dokumenty i inspirativní diskuzi, jak místo dále rozvíjet a jak téma připomínat především mladé generaci,“ dodal Květoň.
Počátky vysílače Klínovec spadají do 50. let minulého století. Jsou spojeny s aktivitami karlovarských radioamatérů a také s historií Svazarmu. Ocelový stožár o výšce 45 metrů na vrcholu vztyčili 14. srpna 1957. Zajišťoval vysílání Československé televize pro území Karlovarska a západních Čech.
Samotný vysílač byl umístěn v pokoji číslo 104 hotelu Klínovec. Zařízení uvedli do provozu 21. prosince 1957 a výsledek příjmu signálu z Prahy byl vynikající.
Vzhledem k tomu, že se vysílač nacházel v „zakázaném“ vojenském pásmu, byl pod stálým vojenským dohledem. Přesto se zde našli lidé, kteří v kritickém období roku 1968 našli odvahu a režimu se dokázali vzepřít.
Před padesáti lety se pravda o invazi do éteru šířila také z Liberce. Stěžejní úlohu v protiokupačním vysílání sehráli lidé z rozhlasu a televize.
12. srpna 2018 |