O Radkovi Vachouškovi jeho kolegové v huti s úsměvem říkají, že je v Moseru ten úplně největší mistr. Měří totiž bez dvou centimetrů rovné dva metry. "Nejprve nám tavič přes noc až do pěti hodin do rána utaví sklovinu, která musí být pro glóby krásně čisťoučká bez bublinek. Pak přijdu v šest hodin do práce a záleží na mně, abych práci nezkonil," řekl Radek Vachoušek.
Za úkol má zformovat sklovinu o teplotě 1000 stupňů do tvaru koule o průměru 11,5 centimetru. Sklářům k tomu pomáhá dřevěná forma.
V kouli nesmí být žádná chybička. Z dvaceti vyrobených kusů za směnu jich někdy zbude jen polovina, ale také jenom dvě. Zbytek opět putuje po takzvaném střepování do hutě.
Nechtějí si to rozházet u prezidenta festivalu
"Jinak by se prezident mezinárodního filmového festivalu Jiří Bartoška zlobil. Hlavně, ať nám je nehází po zemi," usmíval se Radek Vachoušek. Narážel přitom na jednu znělku filmového festivalu. Když pracovníci Moseru viděli, jak se ve znělce kutálí glóby po zemi, tak nemohli pochopit, jak se jen mohly oddělit od sošky. Ta je totiž spojená s glóbem speciálním lepidlem. A tak všem vrtá hlavou, jak to jen ti filmaři udělali.
U výroby koulí je Radek Vachoušek od samého začátku, to je od roku 2001. Rukama mu za tu dobu na sklářské dílně, složené ze tří pracovníků, prošla více než tisícovka polotovarů. Pochvaluje si, že letos se podařilo chytit pěknou sklovinu, takže práce šla v Moseru všem rychle od ruky.
Za vše je odpovědný mistr, který fouká křišťálový glób. Jeho pomocník nabírá sklovinu a spolupracuje s mistrem. Třetím člověkem v dílně je baňkař, který nabere první várku skloviny.
Kulatý polotovar se musí postupně chladit, aby v něm nedošlo k vnitřnímu pnutí. Proto se před odlomením ze sklářské píšťaly několikrát vrací do pece, kde se nahřívá. Před broušením musí ležet v chladicí peci 16 hodin.
Jak v huti řekla pracovnice Moseru Hana Wollerová, která má na starosti propagaci, i když se zhotovení glóbu zdá v porovnání s jinými výrobky sklárny lehčí, opak je pravdou. Nejtěžším krokem je správný odhad množství skloviny, kterou je třeba nabrat.
Brusič už není tak nervózní
Skleněné koule putují po vychlazení do dílny, kde brusič zabrousí tvar globu a vyleští jej. Dále koule upraví tak, aby pasovaly do kovové sochy. Samotné broušení jedné koule trvá tři hodiny. Teprve pak se může zasadit do rukou zlaté nebo stříbrné sošky. Speciálním, při ultrafialovém záření vytvrzovaným lepidlem, drží glób na třech místech.
Broušení má na starosti v Moseru Jiří Khás. Začíná odbroušením zbytku skla, který zbyl po odlomení od píšťaly. "Ze začátku jsem se při práci více potil a byl nervózní, jestli se vše povede. Nikdy se ale nestalo, aby koule z rukou sošky vypadla," uvedl brusič.
Za lepení je odpovědný Jaroslav Greguš. Každá koule má určenou svoji sošku dívky. Vznikají v sochařském ateliéru Miloše Vacka. K tavení bronzu slouží plynem vytápěná pec s malou pánví, která má obsah asi 80 kg bronzu. Tavba před vlastním odléváním sošek trvá několik hodin. Sošky nakonec dostanou zlatý a stříbrný vzhled. Hotové musí být všechny ceny do 15. května.
Velkou festivalovou cenu, která po dokončení měří 42 centimetrů a váží 5 kilogramů, opět uvidí letos v červenci v televizi při přímém přenosu z festivalového paláce Thermal. Váhu cen už pocítila řada filmařů a herců. Mimo Johna Travolty to byl Oliver Stone, Susan Sarandon, Judi Dench, Jude Law, Robert de Niro, Robert Redford a mnoho dalších hvězd světového formátu.
