Jan Horník, jenž nepostoupil do druhého kola, podával hned po volbách stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), ten jeho podnět zamítl. Následovala proto ústavní stížnost. Podle Ústavního soudu však měl Horník využít jiný typ opravného prostředku, který lze podle ústavy podávat proti „rozhodnutím ve věci ověření volby poslance nebo senátora“.
„Volba procesní strategie a zhodnocení jejích důsledků je odpovědností navrhovatele (jeho právního zástupce) a nelze ji přenášet na Ústavní soud,“ stojí v odmítavém usnesení.
Starosta Božího Daru Horník byl senátorem od roku 2004. Loni na Karlovarsku vyhrála Věra Procházková (ANO). Výrazným rozdílem porazila Evu Chromcovou z SPD.
Starostu Horníka rozhodnutí soudu zklamalo. Říká, že ústavní stížnost nepodal ani proto, aby zvrátil výsledek senátních voleb, ale chtěl tímto krokem především poukázat na dění v prostoru sociálních sítí. „Mrzí mě, že se Ústavní soud nedokázal k problému postavit a neuznal, že sociální sítě lze snadno zneužít i k politickým útokům,“ uvedl Jan Horník.
Policie vyšetřuje, kdo byl za negativní kampaní
Podotkl, že pokud by Ústavní soud jeho stížnost uznal, mohly NSS i další soudy dostat do rukou nástroj, jak v těchto případech postupovat. „Svět se se poslední roky výrazně změnil a s tím, že se povedou negativní kampaně na webu a sociálních sítích, se patrně budeme setkávat mnohem častěji,“ konstatoval Horník.
„I právníci, kteří pro mě stížnost k Ústavnímu soudu připravovali, se divili, že ji tak jednoduše soud odmítl. Měl přitom možnost, kdy mohl NSS ukázat cestu, jakou by mohl jít, případně i zákonodárcům. Budeme s bývalými kolegy v Senátu hledat možnosti, jak upravit třeba volební zákon případně nějaký jiný zákon. Ale to jsme na začátku,“ dodal Horník.
Čeká na výsledky vyšetřování policie, která by mohla zjistit, kdo za cílenou dehonestující kampaní stál. Na výsledek voleb by to už nemohlo mít vliv. Počítá ale s tím, že vyšetřování policie může trvat dlouhé měsíce, protože se v první fázi budou muset prozkoumat elektronické stopy.
„S tím, jak lidé stále méně čtou tištěná média nebo sledují televizi a naproti tomu čerpají informace z anonymních sociálních sítí, stávají se snadno ovlivnitelnými,“ míní Horník.
Soud uznal kampaň za nevybíravou, ale...
U NSS Horník tvrdil, že byl vystaven masivní negativní kampani s nepravdivými informacemi. Odehrávala se na na facebooku, instagramu, webu Horník nebo vekslák, prostřednictvím letáků i velkoplošné venkovní reklamy s heslem „Jan Horník (STAN) – Imunita přijde vhod“. Šlo podle něj o profesionální práci, která jej dehonestovala u tisícovek obyvatel regionu.
NSS uznal, že kampaň lze považovat za „nevybíravou až nevkusnou“. Horník však na útoky reagoval a ve veřejném prostoru nabídl svá protitvrzení. „Bylo tedy na voličích, nikoli na NSS, aby byli arbitry ve věci přesvědčivosti tvrzení obsažených v negativní kampani proti němu, či naopak tvrzení, jimiž je vyvracel,“ stálo v rozhodnutí NSS.
Horník věřil, že by postoupil do druhého kola
Soud tehdy připomněl, že jeho možnosti jsou limitované. Rozhodnutí voličů může změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu prokazatelně ovlivní výsledek. Na Karlovarsku však výsledek v prvním kole senátních voleb nebyl vyloženě těsný. Horník skončil čtvrtý, s odstupem téměř dvou procent za druhou postupující kandidátkou.
V ústavní stížnosti Horník uváděl, že sice mohl na očerňující kampaň reagovat, ale nikoliv ve stejném rozsahu. Kampaň prý byla vedená netransparentně, šířily se závažné nepravdivé informace. Horník je podle stížnosti přesvědčený o tom, že pokud by volební proces probíhal podle pravidel, postoupil by do druhého kola a v něm vyhrál - jako několikrát předtím.
