Na Chebsku založil tradici vítání ornitolog Dětmar Jäger. „Už to budou desítky let, v hlavě to přesně nemám. Samozřejmě jsem to nevymyslel já, akci organizovala tehdejší ornitologická společnost a obracela se na své členy, aby ji ve svých regionech zpopularizovali a přiblížili lidem,“ zavzpomínal Jäger.
Doplnil, že s myšlenkou vítat vždy první neděli v květnu ptačí zpěv přišli jako úplně první britští ornitologové. Postupem času se 1. květen stal symbolem oslav největší přírodní symfonie a je znám jako International Dawn Chorus Day.
„Pěvci jsou nejlépe slyšet za svítání. Některé lidi však odrazuje brzká ranní hodina, proto jsme před časem posunuli začátek ze šesté na sedmou hodinu. Jsou ale v České republice místa, kde se vítá ptačí zpěv už od páté hodiny,“ řekl organizátor chebské akce Jiří Brabec z Muzea Cheb.
Kde se bude vítat
|
Upřesnil, že ptačí cvrlikání láká nadšence všech věkových skupin od dětí po seniory. Ornitologové, kteří výpravu doprovázejí, jednotlivé pěvce určují a vysvětlují, jak je poznat a čím se od sebe liší.
„Už jsem to letos chtěl předat mladším, protože vzhledem ke svému věku už hůř slyším, a to pro ornitologii není moc dobré. Ale ještě se tam podívám,“ slíbil pětaosmdesátiletý Dětmar Jäger. Sám vycházku za zpěvným ptactvem pokaždé spojí s vlastním pozorováním. Tvrdí, že za dobu, co na Chebsku vítá ptačí zpěv a sleduje populace ptáků, došlo k velkým změnám.
„Je pravda, že několik druhů se objevilo nově, ale mnohem víc jich vymizelo. Obecně se dá říct, že rovněž poklesl počet ptáků. Konkrétně u toho zpěvného ptactva je to velmi výrazné. Na to člověk nemusí být odborník, aby to poznal,“ konstatoval Jäger.
Podle jeho slov je situace nejhorší u ptáků, kteří žijí v zemědělské krajině. „Tato oblast se změnila opravdu zásadně. Velké lány, intenzivní zemědělství, nadužívání chemie. A když si náhodou nějaký skřivánek udělá na poli hnízdo, tak mu ho velké zemědělské stroje zlikvidují. Na druhé straně některá ochranářská opatření přinesla ovoce, takže místy se ta situace zlepšuje, ale obecně je negativních dopadů víc. Některé ptačí druhy téměř vymizely. Například vodouš rudonohý, bekasina otavní či čejka chocholatá,“ uvedl ornitolog.
Připomenul i dříve hojného skřivana polního, který se v regionu sice objevuje, ale v daleko menším počtu. Zavzpomínal i na drozdy, pěnkavy, kvíčaly či havrany, kteří byli v minulosti vidět ve velkých hejnech.
„Ovšem některé druhy se zas objevily. Jeřáb popelavý v minulosti na Chebsku vůbec nehnízdil, sem tam je v Poohří při vítání slyšet slavík obecný, nečekaně se objevila vlha pestrá, která dokonce na Skalensku zahnízdila,“ dodal.
