Experimentální povodí vědci prošpikovali přibližně stovkou čidel, která od úterka dávají první důležitá data.
„Díky této výzkumné ploše získáme obrovské množství informací, které nejen prohloubí naše poznání, ale budou zásadní i pro řešení významných problémů, jako jsou například obnova krajiny zdevastované těžbou, boj se suchem, ochrana před povodněmi či snižování eroze,“ přiblížil význam projektu jeho vedoucí Jan Frouz.
Vybudování zmenšeného povodí, tedy části krajiny, odkud voda odtéká jedním místem, trvalo rok a stálo 36 milionů korun. Spuštěním laboratoře pod širým nebem sice tato část projektu končí, samotný experiment bude ale pokračovat ještě řadu let.
„Dokud nám Sokolovská uhelná bude ochotná pozemek pronajímat. Věřím, že na projektu budou pracovat ještě žáci mých žáků,“ naznačil Frouz.
Pro budoucnost je i vzhledem k současné situaci podle Frouzových slov důležité pochopit, jakým způsobem příroda s vodou hospodaří. „To souvisí i s povodněmi, nebo naopak suchem,“ konstatoval vědec.
Vědci nyní budou moci detailně analyzovat, například jaké chemické složení mají srážky, co se s nimi v půdě děje, kolik vody odteče po povrchu a kolik se jí dostane do spodních vrstev půdy.
Díky tomu, že experimentální povodí vzniklo na území zasaženém těžbou, budou moci také v přímém přenosu sledovat změny v půdě a vývoj krajiny při srovnání umělé a přirozené obnovy. Polovinu plochy totiž osadí olší, druhou nechají zarůst spontánně.
Čeští vědci na to ovšem nejsou sami. Obdobná zařízení mají ještě v Německu a v Číně. „Obě zařízení jsme v rámci přípravy našeho projektu navštívili. Snažili jsme se vyvarovat chyb kolegů, což ovšem neznamená, že nemůžeme udělat vlastní,“ řekl k mezinárodní spolupráci Frouz.
„Až dáme dohromady data zjištěná jednotlivými týmy, pochopíme, jakým způsobem voda z krajiny odtéká, případně jak ji příroda zadržuje,“ podotkl vedoucí projektu. Ve Vintířově se v dalších letech budou střídat jak čeští, tak zahraniční vědci.
