Děti i dospělí se zde mohou přesvědčit, že vědecké pokusy jsou někdy i docela legrace. Přehlídka nejrůznějších pokusů a ukázek se na náměstí Krále Jiřího koná už od čtvrtka.
„Kluci, máte párky? Ta voda začne za chvíli vařit,“ ukazuje na rendlík uprostřed vypouklého zrcadla učitel fyziky Jan Dirlbeck. A opravdu. Z rendlíku se začíná kouřit. „To vaří Slunce,“ vysvětluje Dirlbeck. „Paprsky soustředěné do jednoho místa mají obrovskou energii. Dá se tak ugrilovat například kuře,“ dodává s tím, že jednoduchý sluneční vařič z vypouklého zrcadla dokáže v ohnisku vytvořit až čtyři tisíce stupňů Celsia.
„Letos slavíme mezinárodní rok světla, proto jsme se i tady hodně zaměřili na pokusy se světlem. Máme tu fontánu na světelný pohon, různé druhy zrcadel i optických klamů. Například tady u té desky je jasně vidět, jak jsou lidé na zraku závislí a zároveň jak je lehké oko ošálit,“ ukazuje Dirlbeck černobíle pruhovanou desku, která visí na tenkých lankách.
Na první pohled na ní není nic zvláštního, ale při pozornějším pohledu se najednou proužky začnou jakoby pohybovat a vystupovat z plochy do prostoru. O kus dál pracuje chaotická fontána. Je to jakési mlýnské kolo, které se ale otáčí, jak se mu právě chce. Nikdo nedokáže odhadnout, zda to bude doprava nebo doleva.
„Názorně představuje teorii chaosu,“ vysvětluje jeden ze studentů, kteří mají exponát na starosti. V sousedství zaujme několik metrů dlouhá pružina, zavěšená na háčcích. Na ní studenti demonstrují podélné a příčné vlnění.
„Příčné vlnění vidíme například na vodě. Podélným se šíří zvuk. Díky tomu, že známe princip šíření zvuku, můžeme například poměrně přesně určit epicentrum zemětřesení,“ dodává Dirlbeck.
Ošálit zrak je tak snadné
Dalším exponátem je takzvaný Penroseův trojúhelník. Tři trámy, které jsou vzájemně spojené v pravých úhlech, se z určitého pohledu jeví jako trojúhelník. Ošálit zrak je snadné. S hvězdářskými dalekohledy přijeli do Chebu zástupci Hvězdárny a planetária Plzeň.
„V tomto dalekohledu pozorujeme Slunce. Kvůli filtru má nazelenalou barvu. Všimněte si zejména tmavších slunečních skvrn. Přestože vypadají, že jsou malé, ve skutečnosti jsou větší než naše Země,“ vypráví ředitel plzeňské hvězdárny Lumír Honzík.
Další dalekohled nabízí pohled na sluneční erupce, které jsou dobře viditelné po okraji tentokrát temně oranžového kotouče. Kromě fyziky ale studenti lidem poodkrývají tajemství vědeckých oborů, jako jsou chemie či biologie.
