Pouze čtyři archeologové pracují v organizacích po kraji. Z toho jeden – karlovarský archeolog Jiří Klsák, se své původní profesi věnuje jen prostřednictvím symbolického úvazku, neboť je několik let náměstkem primátora.
„Jednal jsem s řediteli našich příspěvkových organizací, tedy muzeí. Budu pracovat na tom, aby se počet archeologů navýšil v karlovarském a chebském muzeu,“ uvedl hejtmanův náměstek pro kulturu Petr Zahradníček.
Nově by tak měl mít kraj archeologů šest, ale ani tak neposkočí z posledního místa v republice.
Petr Zahradníček na nedostatek těchto odborníků upozornil už před několika týdny, kdy zahrádkář našel u Nové Role bronzový poklad. Tehdy se k němu sjel nadpoloviční počet všech archeologů z regionu – tedy tři. Region by jich přitom potřeboval daleko více.
Musí najímat privátní společnosti
„Jejich nedostatek se projevuje například v tom, že nás čeká dostavba D6, kvůli které budou archeologické průzkumy zapotřebí. My si na ně budeme muset najímat privátní společnosti, přitom bychom si je mohli dělat sami,“ řekl Petr Zahradníček.
Zároveň upozornil, že archeologie u muzeí je celkem šikovnou věcí, neboť prostřednictvím takových výzkumů, jako je právě D6, přináší peníze zpět. Archeologové tak kompenzují náklady, které na ně padnou.
Kromě tří muzejních archeologů má kraj jednoho odborníka díky Národnímu památkovému ústavu v Lokti. Filip Prekop často spolupracuje se sokolovským muzeem, jež spravuje také důl Jeroným u Rovné.
„V Karlovarském kraji působí archeologové z Plzně nebo Prahy. Kvůli praktickému dosahu by bylo ovšem dobré, aby byli odtud, sledovali by i drobné akce a pomáhali kontinuálně vytvářet poznání o regionu,“ řekl.
S chybějícími archeology se podle něj kraj potýká dlouhodobě, přitom před druhou světovou válkou tady patřili ke špičce v oboru. Působilo v něm množství odborníků a tehdejší obyvatelstvo bylo archeologii velmi nakloněno a zajímalo se o všechny výzkumy.
Početnou archeologickou obec poté nahradili pouze jedinci. Podle Filipa Prekopa jsou přitom dva lidé minimem pro to, aby mohli činnost vůbec vykonávat. Terénní práce jsou ale jen zlomkem toho, co dělají, protože spoustu času stráví zpracováváním nálezů a odborným psaním.
„Každý kraj je ze zákona majitelem nálezů a má o ně dlouhodobě pečovat. Pokud výzkumy na jeho území provádějí instituce zřízené jinou institucí z jiných regionů, musí existovat legislativní mechanismus jejich předávání zpět příslušnému kraji. Přestože jsme na regionální archeologické komisi opakovaně takový mechanismus projednávali, v případě Karlovarského kraje stále není kodifikován. Nálezy jsou tak často dlouhodobě ve správě jiných organizací mimo území, a tedy i mimo kontrolu krajských organizací,“ vysvětlil.
Podle karlovarského archeologa Jiřího Klsáka je nedostatek odborníků v této profesi pořád více vidět. „V terénu se uskutečňuje stále větší počet akcí – od staveb rodinných domů až po silnice či opravy železnice. Při takovém počtu archeologů, který je v regionu, nemohou všechno stíhat,“ uvedl.
Region má podle něj zcela nejmenší procento zpracovaných akcí a mnoho z nich pozornosti archeologů uniká. Chybějící archeologický průzkum přitom může zkomplikovat kolaudace staveb. Pokud archeologové zjistí, že jej stavebník vynechal záměrně, vystavuje se pokutě. Ta se mu ale občas může i vyplatit.
Pokud plány kraje s navýšením počtu archeologů vyjdou, karlovarské muzeum by mělo celkem tři, chebské dva. Zatím tam tuto profesi sám vykonává Michal Beránek. „Pracovní vytíženost je značná,“ přiznal.
Stále jednají o předání nalezených předmětů
Jedním z největších archeologických průzkumů poslední doby v kraji se uskutečnil v tepelském klášteře, který prošel nejrozsáhlejší opravou ve své novodobé historii. Skončila loni v létě a stála půl miliardy korun.
Plzeňští archeologové tam objevili řadu cenných věcí, například základy nárožní věže barokního konventu, zbytky vodní konstrukce, odhalovaný středověký opevňovací příkop kláštera nebo část rozsáhlého pohřebiště.
Předání nalezených předmětů Karlovarskému kraji je ale stále ve fázi jednání.
