Jürgena Seiferta (vpravo) pokousali v listopadu 1983 psi pohraničníků na stehně a genitáliích. Na snímku je u chebského soudu společně se svými kamarády Peterem Pietruschinskim a Joachimem Ernstem (zleva).

Jürgena Seiferta (vpravo) pokousali v listopadu 1983 psi pohraničníků na stehně a genitáliích. Na snímku je u chebského soudu společně se svými kamarády Peterem Pietruschinskim a Joachimem Ernstem (zleva). | foto: Martin Stolař, MAFRA

Němci bojují za stíhání Štrougala a Vajnara, rozhodne Ústavní soud

  • 130
Pozůstalí Němci, jejichž příbuzní přišli na hranicích o život, nebo ti, kteří zde utrpěli zranění, podali ústavní stížnost. Vadí jim, že české orgány činné v trestním řízení zastavily stíhání komunistických pohlavárů Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Mezi nespokojenými Němci jsou i lidé, kteří se pokoušeli překonat hranice na Chebsku.

Ústavní soud České republiky tak bude v nejbližších dnech rozhodovat, zda zastavení stíhání někdejších komunistických pohlavárů bylo v souladu s právem.

Podle znaleckých posudků totiž oba vysocí představitelé dřívějšího režimu nejsou způsobilí plně porozumět trestnímu řízení a chápat jeho smysl.

„V současné době zastavený proces směřoval proti Lubomíru Štrougalovi, Vratislavu Vajnarovi a Milouši Jakešovi. Ten však již zemřel, v procesu proti bývalému generálnímu tajemníkovi komunistické strany tak není možné pokračovat. Jiná je ovšem situace u dvou prvně jmenovaných, protože ti stále žijí,“ uvedl advokát Lubomír Müller, který příbuzné mrtvých či zmrzačené na hranicích zastupuje.

Podle jeho slov podalo ústavní stížnost šest poškozených z Německa. Byla to Christa Brunies, matka Hartmuta Tautze, který byl v srpnu 1986 roztrhán pohraničními psy, a jeho sestra Carola Tautz-Bär.

Připojila se Astrid Schmidt, které v srpnu 1979 pohraničníci přímo před očima zastřelili otce Gerharda Schmidta, i Thomas Bartsch, který byl v červenci 1989 pohraničníky postřelen. 

„Stejně byl zraněn další stěžovatel Siegfried Karl Fröbel, a to v dubnu 1982. Ústavní stížnost využil i Jürgen Seifert, který byl v listopadu 1983 pokousán pohraničními psy na stehně a genitáliích,“ vyjmenoval advokát Müller.

Jak řekl, všichni namítali podjatost znalců, kteří posudek vypracovali. 

„Jeden ze znalců byl totiž od mládí horlivým členem KSČ, důstojníkem z povolání, který byl zařazen do armádních vzdušných sil, takže vlastně plnil ve vzduchu stejné úkoly jako Pohraniční stráž na zemi. O druhém znalci není známo, že by byl členem KSČ, nicméně i on byl za minulého režimu profesionálním vojákem, jehož spolehlivost byla důkladně prověřena Státní bezpečností i vojenskou kontrarozvědkou. A rovněž i on byl vázán přísahou věrnosti pracujícímu lidu vedenému Komunistickou stranou Československa,“ popsal Müller.

Jak řekl, stěžovatelé namítali, že tito znalci byli v minulosti fakticky podřízenými těch, na které nyní vypracovávali znalecký posudek. Mohli tak být nakloněni k tomu, aby svým bývalým chlebodárcům projevili přízeň, což vyvolává pochybnosti o jejich nestrannosti.

„Na webových stránkách Ústavního soudu je u případu v rubrice Stručná charakteristika uvedeno: Právo na účinné vyšetřování plynoucí z práva na život,“ dodal advokát Müller.