Jeho díla ovlivňují podobu Františkových Lázní. Při bližším pohledu si však nelze nevšimnout, že stavbu s unikátní vysokou střechou a velkými vikýři hyzdí necitlivě osazená moderní okna.
I uvnitř jsou vidět zbytky bývalé krásy. V několika místnostech zůstaly zachovány klenuté stropy. Nádherný původní dřevěný strop z mohutných trámů zdobí už pouze jedinou místnost v přízemí. V řadě místností v patře letité dřevěné stropy zmizely.
Když člověk zvedne hlavu, je vidět až do krovu. Mezi taškami místy zatéká, ale dřevo, ošetřené podle starých receptur býčí krví, je netknuté. Osekané omítky odhalují původní bohatě zdobené štuky místností a chodeb. Na první pohled je však vidět, že dům potřebuje zásadní rekonstrukci.
„Ve stěnách jsou vidět zazděné otvory, asi pozůstatky bývalých dveří nebo oken,“ ukazuje Michaela Lámerová, poslední majitelka architektonického skvostu. Při pohledu na nahodile odkryté zdivo to skoro vypadá, jako by tady někdo něco hledal.
„Také jsme si to mysleli, když jsme rozbité interiéry viděli poprvé. Historická stavba k takovým spekulacím přímo svádí. Pokud ale vím, nikdy se tu nic nenašlo,“ směje se majitelka. Ta spolu s manželem vlastní historický unikát dvanáct let.
„Byla to láska na první pohled. Do zámečku jsme se okamžitě zamilovali, a když jsme zjistili, že je na prodej, koupili jsme ho ,i s okolními hospodářskými budovami,“ vzpomíná. „Byli jsme odhodlaní vložit sem naše úspory, čas, energii i práci.“
Do prvních záchranných prací se noví majitelé vrhli po hlavě. Jenže se ukázalo, že původní odhady oprav byly nereálné. Řada konstrukcí je v havarijním stavu a bez zásadní rekonstrukce to nepůjde. O unikátní stavbu se od září 2006 také zajímají památkáři.
„Objekt je jedním z mála dochovaných venkovských sídel s hospodářským zázemím v kraji. Jeho počátky sahají až do 14. století. Původně gotická věžovitá tvrz byla na konci 19. století přestavěná architektem Haberzettlem na romantický zámeček,“ uvádí Jan Konůpek z Národního památkového ústavu v Lokti.
„Sídlo patřilo přední chebské rodině a dokládá postupný vývoj od středověku po konec 19. století. Mimořádný význam má dochovaná středověká tvrz, komplex novověkého dvora i úpravy provedené významným architektem. Areál má rovněž vysokou urbanistickou hodnotu v rámci obce a tvoří její pohledovou dominantu. Celek tvoří budova tvrze na západní straně a hospodářské budovy s obytným stavením, seskupené kolem tří stran obdélného dvora. Pro všechny hospodářské budovy dvora jsou příznačné široce přesahující kraje střech s vyřezávanými trámy.“
Na konci 2. světové války byla usedlost v držení příslušníků předního chebského rodu. Pak majetek přešel do vlastnictví státu. Hospodářské budovy využíval státní statek, budova zámečku sloužila k administrativním účelům, později tam prý byla umístěna mateřská školka.
Koncem 80. let statky připravovaly rekonstrukci. K ní ale nedošlo. Od té doby byl objekt prázdný a chátral. Sklepy zaplavila voda a bahno. V roce 1996 jej sice koupil podnikatel Zdeněk Šíma, zámeček však chátral dál.
O osm let později získávají památku současní majitelé. Jenže jejich finanční situace se v posledních letech změnila, a proto celý areál nabízejí k prodeji.
„Přáli bychom si z celého srdce, aby se zámeček podařilo zachránit. Proto hledáme člověka nebo spíš firmu, která by dokázala budovu znovu vzkřísit k životu. Cítíme to jako povinnost, unikátní stavba si to zaslouží,“ dodává Michaela Lámerová.
