Ještě ráno měla Základní škola jazyků Karlovy Vary dvanáct nových žáků z Ukrajiny. Odpoledne už jich bylo mnohem víc. A další se ozývají. „První vlnu jsme zvládli, tu další ale už nezvládneme,“ říká ředitel školy Jiří Burian.
Ukrajinští uprchlíci v Karlovarském kraji |
Obává se, že v nejbližších dnech počty nově příchozích dětí dramaticky porostou. „Jsme na hraně kapacity. Dosud byl systém takový, že se děti integrovaly do tříd. To už ale nepůjde, už se nevejdou, je třeba pro ně vytvořit jiný program,“ vysvětluje.
Přiznává, že je těžké ukrajinským rodičům říct, že škola dítě nemůže přijmout, protože už nemá místo. „Ony ty děti školu potřebují, nemohou jen sedět doma. Měly by mít i jiné aktivity, protože řada z nich je ve stresu a právě to by jim mohlo pomoci. Budeme muset situaci řešit, a to co nejcitlivěji s ohledem na jejich potřeby,“ naznačuje.
Pomůžou jarní prázdniny
Děti uprchlíků zatím na škole v karlovarské Libušině ulici absolvují adaptační kurz, kde působí ukrajinsky mluvící asistentka. Pak by se měly postupně rozdělovat do tříd. Jak to bude s dalšími utečenci, ale není jasné.
„Je moc brzy na nějaké závěry, vše je úplně čerstvé. Bude se to muset řešit, ale ta řešení zatím nejsou na stole, je třeba je promyslet. Náš kraj má tak trochu štěstí v tom, že příští týden jsou jarní prázdniny, takže já doufám, že během toho týdne se připraví další modely vzdělávání,“ doplnil ředitel Burian.
Další města v kraji jsou na tom podobně. Například Sokolov už žádal o výjimku kvůli zvýšení počtu žáků. „Týká se to základní školy Centrálka, kde nastupují děti z Ukrajiny,“ potvrzuje sokolovský místostarosta Ladislav Sedláček.
Podle jeho slov by například v Mateřské škole Kosmonautů mohla vzniknout speciální třída, kde by působili asistenti se znalostí jazyka. „Možná by se mohli zapojit i někteří rodiče. Vím, že k nám z Ukrajiny přicházejí lékařky a učitelé, tak by někteří mohli v tomto ohledu pomoct,“ myslí si Sedláček.
Také chebská radnice řeší nárůst počtu školáků. Podle starosty Antonína Jalovce by kapacity škol a školek ve městě měly být zatím dostatečné.
„Zvažovali jsme, zda vytvořit nějakou speciální ukrajinskou třídu, nebo zda je rozptýlit do běžných tříd. Druhá varianta se nakonec jeví jako nejschůdnější, zejména s ohledem na to, že děti tady zřejmě budou pobývat delší dobu, a bylo by dobré, aby se do českého prostředí integrovaly,“ doplňuje starosta Jalovec.
Děti potřebují základy češtiny
Překonat jazykovou bariéru a vštípit základy češtiny pomáhá cizincům 3. Základní škola v Chebu.
„Pro cizince jsme na Chebsku takzvaně určená škola. V září jsme tu měli skupinu deseti dětí, to byli především Mongolové, teď tu máme hlavně Ukrajince. Děti jsou u nás vždy čtyři dny v týdnu, v pátek se učí na své kmenové škole. Výuka by měla částečně odstranit jazykovou bariéru, naučit základní pojmy a věci, které se týkají školy a učení. Třeba barvy, čísla… Jsou tu nejčastěji děti od šesti do dvanácti let, ale chodily sem i starší. Jak jsou na tom s jazykem, se zjišťuje pomocí testu, přejít do své kmenové třídy a školy pak mohou kdykoli v průběhu školního roku,“ uvádí ředitel chebské 3. Základní školy Pavel Černý.
S umisťováním dětí uprchlíků do škol pomůže i krajský úřad. Podle jeho mluvčí Jany Pavlíkové dostanou Ukrajinci v krajském asistenčním centru nově i leták s přehledem škol na území regionu a s telefonními kontakty.
„A to jak škol mateřských, tak i základních a středních. Jakmile budou uprchlíci vědět, kde budou ubytovaní, mohou školy v okolí kontaktovat na uvedených telefonních číslech a domluvit se s nimi,“ dodává Pavlíková.
Ukrajinské děti, které uprchly před ruskou invazí ze své země, nemusejí po dobu prvních tří měsíců pobytu v ČR chodit povinně do školy. Podle ministerstva školství mohou jejich rodiče nástup do školy řešit poté, co zajistí bydlení a materiální zabezpečení.
2. března 2022 |
