Tříkráloví koledníci se vydali na cestu po kraji.

Tříkráloví koledníci se vydali na cestu po kraji. | foto: Martin Stolař, MAFRA

Koledníci se rozeběhli po kraji, pomohou hospici i postiženému chlapci

  • 1
Umírajícím, lidem s Alzheimerovou chorobou nebo třeba chlapci, který kvůli problémům při porodu zápasí s těžkým postižením a potřebuje nákladnou rehabilitační péči. Těm všem mohou pomoci peníze získané v rámci Tříkrálové sbírky.

Po kraji se proto rozběhly skupinky koledníků v barevných pláštích a s korunami na hlavách, aby jako bibličtí králové vyprosili pomoc potřebným. Skupinku tvoří obvykle tři koledníci v dětském věku převlečení za bájné krále nebo mudrce z východu, kteří se podle tradice přišli do Betléma poklonit novorozenému Ježíškovi. 

Obvykle je doprovází dospělý se zapečetěnou kasičkou, který se v případě potřeby prokáže průkazkou charity. Tříkrálová sbírka, kterou už dvě desetiletí pořádá Charita Česká republika, je největší dobrovolnickou akcí v republice. Potrvá do 14. ledna.

V Karlovarském kraji zahájili charitativní sbírku jako první Chebští. V pátek 3. ledna se za účasti emeritního biskupa Františka Radkovského sešli ve farním sále, poté společně s králi putovali k jesličkám do kostela sv. Mikuláše a následně na náměstí Krále Jiřího, kde koledníkům František Radkovský požehnal. „Skupinky králů budou obcházet nejen v Chebu, ale také v okolních městech a obcích,“ uvedla ředitelka Farní charity Cheb Eva Kolafová. 

Upřesnila, že podstatná část výtěžku sbírky, konkrétně 65 procent, poslouží jako obvykle na podporu charitních projektů a projektů sociálních služeb přímo v Chebu a na Chebsku. Zbývající peníze poslouží pro charitní diecézní projekty v republice a mezinárodní projekty Charity. 

„Z částky, která zůstane v regionu, půjde 40 procent na Hospic sv. Jiří, 35 procent poputuje chebské farní charitě, 20 procent pomůže chebským projektům Diecézní charity Plzeň a 5 procent získá na léčbu a rehabilitaci Nicolas Úbl, který trpí závažným kombinovaným postižením,“ doplnila Kolafová. 

Na Sokolovsku je možné koledníky potkat od soboty v okresním městě, obcházejí také Citicemi, Březovou, Krajkovou, Habartovem, Josefovem, Chlumem sv. Maří a dalšími obcemi.

„Regionální část výtěžku poslouží na podporu tříkrálové kavárničky a obchůdku, pomůže Charitnímu šatníku v Sokolově a podpoří mobilní Hospic sv. Jiří v Chebu,“ upřesnil ředitel sokolovské farní charity Jan Sebjan.

„Lidé jsou skvělí, vstřícní. Mnozí z nich nás dokonce očekávají,“ shrnul zkušenosti koledníků Sebjan. A přidal vzpomínku z minulých let, kdy ve velké zimě našly dvě promrzlé skupinky útočiště v jednom z domů v Josefově. „Skvěle se o ně postarali, dali jim teplé jídlo, čaj a nechali je ohřát. Bylo to velmi milé,“ dodal.

V Karlových Varech se koleduje od pondělí. V 10 hodin se vydal průvod královské družiny s koledníky od Magistrátu města Karlovy Vary k hlavní poště, poté vystoupil pěvecký sbor a koledníkům se na prostranství před poštou dostalo požehnání. Výtěžek ze sbírky poslouží k úhradě části nákladů potřebných na provoz Týdenního stacionáře pro osoby s Alzheimerovou chorobou v Karlových Varech.

Na stránkách Muzea Cheb je možné se dočíst, že na svátek Tří králů se naposledy zapalovaly svíce na vánočním stromku. I v tento den, kterým až do roku 1691 začínal kalendářní rok, se podle tradice předpovídala budoucnost a zároveň zaháněly zlé síly. Původně pohanská tradice vykuřování obydlí se přeměnila na církevní obřad. 

Po posvěcení se nad dveře nakreslil kříž s písmeny CMB (Christus Mansionem Benedicat), tedy Bůh žehnej tomuto domu. Dnes se udává, že jde o první písmena jmen tří králů. Na Chebsku obcházeli takzvaní zpěváci s hvězdou odění do staré bílé košile se sáčkem od mouky na hlavě. První dva měli červeně nalíčené tváře, třetí je měl od sazí a nesl berlu s pestrobarevnou hvězdou.

V tento svátek se světilo nejen obydlí, ale také voda, křída, cibule, česnek a sůl. Posvěcená cibule a česnek se zavěšovaly na ochranu proti nemocem a zlým duchům ke vstupním dveřím nebo ke kamnům. Svěcená sůl a voda se přidávaly do jídel, používaly jako lék a podávaly se nemocným zvířatům. Voda svěcená na Tři krále měla vydržet sedm let a kropily se jí budovy, dvůr, pole, ale i zvířata. Lidé se nádobky s vodou dotýkali při každém vstupu nebo odchodu z místnosti.