Děti i dospělí se zde mohou přesvědčit, že vědecké pokusy jsou v některých případech i zábavné. Přehlídka nejrůznějších pokusů a ukázek se před radnicí koná ve čtvrtek a v pátek.
„Počasí nám letos poprvé v historii nepřeje,“ stýská si při přebíhání mezi jednotlivými exponáty ředitel gymnázia Jaroslav Kočvara. „Nemohli jsme tak vystavit náš sluneční vařič, ani nebudeme pozorovat skvrny na Slunci. Ale i tak je tu na pět desítek exponátů z oblasti fyziky, chemie a biologie. Letos navíc představíme řadu novinek a zbrusu nových pokusů.“
Lidé si například mohou prohlédnout oscilaci struny, která je dobře vidět díky černobíle pruhovanému válci, který se pod ní otáčí. Další zajímavostí jsou zvonkohry, a to jak klasické, tak vyrobené ze tří soustředných kol s paprsky, na které drnkají dřevěné válečky. Výška tónu je závislá na průměru kola a tedy délce paprsků.
„Tohle je zvláštní kyvadlo, které demonstruje teorii chaosu. Nikdo nedokáže předpovědět, zda se bude kývat napravo nebo nalevo. Je to naprosto chaotické,“ ukazuje ředitel Kočvara další zajímavost. „Kyvadlu zatím chybí druhé rameno. Pak ta nahodilost bude vidět ještě lépe.“
Uprostřed stanů, které exponáty i jejich obsluhu chrání před deštěm, stojí pod širým nebem další pokusný unikát. V úzkém akváriu s blankytně modrou vodou je možné pozorovat pohyb vln tsunami.
„Jakmile se akvárium vychýlí z rovnováhy, je zřejmé, jak se hladina pohybuje. Pozorování nám usnadňuje vrstvička oleje,“ vysvětluje student, který má akvárium na starosti.
Lidem se líbí ohnivé tornádo
Obrovský úspěch sklízí ohnivé tornádo, které čas od času na náměstí vyšlehne.
„Točna s miskou na hořlavinu je obalená do více než dvou metrů jemným pletivem. Když se roztočí, vynese to plameny do výšky. Je jasně vidět, jak takové tornádo nebo vír vzniká. Obvykle při pokusu spalujeme líh, ale to plamen není téměř vidět. Letos jsme přišli na vylepšení. Poradili nám, že k lihu je třeba přidat trochu benzínu. Plamen se krásně obarví a ohnivý vír je pak mnohem výraznější,“ konstatuje Kočvara.
Ten by rád v Chebu vybudoval malé science centrum, kde by byly exponáty v průběhu roku vystavené a lidé by si s nimi mohli hrát.
„Mohlo by vzniknout na naší škole, kde bychom se o exponáty starali, ale klidně i v nějakém vhodném prostoru ve městě. Tak jako vyrostla třeba galerie G4. V řadě měst už taková centra mají. Například v Olomouci mu říkají Pevnost poznání, protože interaktivní muzeum vědy vzniklo v bývalém dělostřeleckém skladu,“ uvádí Kočvara.
V Chebu by science centrum mohlo vzniknout v přístavbě mezi tělocvičnami gymnázia. Škola už pro takové řešení zpracovala projekt.
