Práce na knižní prvotině zabrala sokolovskému gymnazistovi tři roky.
„Kniha se týká bitvy u Sokolova v březnu 1943 a zaměřil jsem se v ní na málo známé skutečnosti. Hodně jsem využíval německé prameny, které přinesly nový pohled na toto bojové střetnutí. Utkali se v něm Čechoslováci s Němci, ale dlouho se nevědělo, zda s esesáky. Mně se podařilo upřesnit, že se střetli s šestou tankovou divizi wehrmachtu,“ popisuje historik.
Jiří KlůcNarodil se v roce 1996. Zabývá se problematikou čs. vojenské jednotky v Sovětském svazu za druhé světové války, regionálními dějinami Sokolovska, historií vojenské hudby a otázkou Němců v čs. zahraniční armádě. Je autorem řady článků a studií s regionální i celostátní tematikou. Věnuje se rovněž přednáškové činnosti. Je vítězem historické soutěže Eustory, držitelem ceny časopisu Dějiny a současnost a řady dalších ocenění. Je členem autorského týmu Multimediálního průvodce Karpatskodukelskou operací. |
Ještě do 80. let se přitom podle něj myslelo, že šlo právě o příslušníky SS, až postupem mnoha dalších skutečností došel badatel k tomu, že se jednalo opravdu o Wehrmacht.
„Postupně přibývalo dalších fakt. Objevil jsem, jaká divize to měla být, až se mi podařilo zúžit vše na menší útvary,“ líčí.
Jediné, čeho se po vydání knihy trochu obává, jsou možné reakce levicově smýšlejících lidí. V současné době má jeho dílo 135 stran textu. K němu přibudou ještě tři stovky fotografií, z velké části nepublikovaných. Bude v ní řada fotek padlých u Sokolova, o kterých se myslelo, že jejich působení nikdo nezaznamenal.
„Mezi nejdůležitější zdroj celé knihy patří Bundesarchiv ve Freiburgu, kde jsem strávil několik dní. Dalšími pak byla řada vojenských i civilních archivů. Snažil jsem se do knihy zahrnout jen poznatky získané na základě pramenů, nikoli vzpomínky vojáků. To nebylo mým účelem,“ říká.
Historik čerpal z literatury dostupné do roku 1989 a jak říká, příliš věcí se z toho, tedy až na pár výjimek, použít nedalo.
„Na knize si nejvíc vážím toho, že jsem dal událostem nový nadhled a přiblížil v ní některé zajímavosti. Ukázalo se například, že v zajetí padlo zhruba pětadvacet Čechoslováků, což bylo posléze využito německou propagandou,“ vyjmenovává.
Dílo by chtěl věnovat posledním jedenácti žijícím veteránům, kteří se bitvy u Sokolova zúčastnili. Bohužel, dvanáctý zemřel minulý týden.
„Ta kniha má kromě jiného také regionální dosah. Navázal jsem ji na personální záležitosti, neboť někteří vojáci, kteří tam bojovali, posléze žili, nebo se přímo narodili v Sokolově. Bylo jich zhruba osmnáct,“ líčí.
Bitva u SokolovaOdehrála se v březnu roku 1943 u vesnice Sokolovo v Charkovské oblasti na Ukrajině, bojovali v ní vojáci 1. čs. samostatného praporu s jednotkami wehrmachtu. Bitvu zneužila ke své propagandě komunistická moc, faktem je, že Čechoslováci se ve svém prvním bojovém vystoupení na východě ukázali jako velmi schopní, odhodlaní a stateční. |
Další historickou perličkou, která s jednou z nejznámějších bitev druhé světové války souvisí, je i název Sokolova, po které nese od roku 1948 své jméno. Historik se v ní věnuje také poválečnému odkazu v umění, což je příklad Sokolovo Otakara Vávry.
Sám Jiří Klůc místo bitvy navštívil dvakrát. Poprvé v březnu 2013 u příležitosti rekonstrukce bitvy, podruhé na podzim téhož roku. „Měl jsem víc času, prošel jsem si všechna místa bojů a v klidu si je nafotil,“ uvedl.
Ze svých vlastních zkušeností ví, že o sokolovské soše československého vojáka si řada lidí myslí, že jde o partyzána nebo rudoarmějce. „Případně mu říkají „davaj časy“ (naval hodinky),“ říká.
