Usedlost má podle písemných pramenů pocházet až ze 14. století. „To se nám ale nepodařilo archeologicky doložit,“ uvedl archeolog Muzea Cheb Michal Beránek. „Ale určitě máme statek zachycený na mapách prvního vojenského mapování, které se uskutečnilo v první polovině 18. století.“
Podle Beránka se jedná o standardní zemědělskou usedlost chebského typu. „Jde to klasický dvorec, čtyřstranná usedlost se čtyřmi hlavními budovami. Obytný dům, chlévy, stodola, kolna. Vše, co jsme zde objevili, souvisí s provozem hospodářského objektu,“ pokračoval Beránek.
Ten dodal, že ještě za dob socialismu objekty využíval státní statek. Ten v sousedství přistavěl nové budovy.
„Tady je vidět základ komína, tady kamenné základy stodoly. Tahle dlažba už je novější. Její stáří odhaduji na první republiku. Našli jsme i pár střepů přibližně z 15. století,“ ukázal Beránek. Podle pozůstatků staveb usuzuje, že dvorec pravděpodobně v 2. polovině 19. století vyhořel a původně dřevěná stavení byla obnovena ve zděné podobě.
„Zajímavé je, že kolem dvorce byly příkopy, které od budov odváděly vodu. S tou asi tehdejší stavitelé měli problém. I dnes se voda v prohlubních drží,“ konstatoval Beránek nad přibližně deset metrů hlubokou studnou, kterou odborníci odkryli v sousedství sklepů. V jednom z nich jsou vidět tři druhy dláždění – cihelné, kamenné a složené z drobných oblázků.
„Jedná se o klasický záchranný archeologický výzkum,“ doplnil Beránek. „Statek zde fungoval poměrně dlouhou dobu, chtěl bych požádat veřejnost, zda-li někdo vlastní archivní fotografie statku a byl by ochoten je zapůjčit Muzeu Cheb. Byli bychom velice rádi.“
Archeologové v lokalitě pracovali přibližně měsíc, do konce tohoto týdne staveniště opustí.
