Zároveň s rekonstrukcí probíhá architektonický průzkum. Cenným nálezem jsou například základy nárožní věže barokního konventu, zbytky vodní konstrukce, odhalovaný středověký opevňovací příkop kláštera nebo část rozsáhlého pohřebiště.
Kostrové pohřebiště s dvacítkou hrobů objevili archeologové před západním průčelím opatského chrámu kláštera. Hroby pocházejí z počátku existence kláštera, tedy z konce 12. nebo z počátku 13. století.
Pohřebiště fungovalo delší dobu, zřejmě kolem roku 1300 už se v něm ale přestalo pohřbívat. Nálezy nyní musejí experti analyzovat.
Institut v klášteře v Teplé provádí archeologické výzkumy od roku 2010, jde o největší archeologický výzkum v českých a moravských klášterech.
"Tak stará kostrová pohřebiště jsou vzácným nálezem. Většinou se hřbitovy kolem kostelů používaly i v mladším období, pohřbívalo se tam až do 18. století, a mladší hroby porušovaly starší horizont," řekl ČTK šéf Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek v Plzni Radek Široký.
V regionu je objev kostrového pohřebiště v klášteře rozsahem srovnatelný s vykopávkami v areálu Chebského hradu z roku 1911.
Zajímavý je také způsob pohřbívání, o kterém pohřebiště v Teplé vypovídá. "Jedná se o takzvaný etážový způsob, kdy se kvůli úspoře místa mrtví postupně vrstvili na sebe," uvedla archeoložka Marie Dvořáková. "První mrtví byli uloženi až na podloží, nad nimi jsou další hroby ve třech až čtyřech vrstvách."
Při takovém způsobu pohřbívání nutně docházelo k překopání některých hlouběji uložených hrobů a smíchání koster. Proto nemohou archeologové hned na místě určit, zda ostatky patří jednomu člověku nebo více lidem.
"Když najdeme neporušený hrob, je to pro nás velmi cenná informace. Například je možné zjistit, zda se jednalo o muže či ženu, případně jaké nemoci toho člověka sužovaly či zda měl nějaké zranění," doplňuje další ze specialistů Jan Šnobl.
Například jeden ze zde pochovaných mužů podle Šobla trpěl za života obrovským zánětem dásní. "Zda to byla příčina smrti nevím, ale rozhodně to muselo dost bolet. Další měl rozsáhlý zánět v patě a u přibližně sedmnáctiletého mladíka jsme našli sečné zranění na hlavě. Zda na následky zranění zemřel, odhalí další zkoumání ostatků."
Kromě koster zde archeologové objevili nejrůznější keramické střepy, kamenné gotické stavební prvky i renesanční kachle. K zajímavým nálezům patří i cihly, ocejchované značkou tehdejšího výrobce.
Klášter nabídne vzdělání i kulturní zážitky
Ještě v polovině minulého století byl klášter v Teplé duchovním i hospodářským centrem oblasti. Poté, co jej v padesátých letech museli řeholníci opustit, objekt zdevastovala armáda. Dnes je překážkou pro využívání památky její technický stav. To se ale brzy změní. Klášter se otevře veřejnosti a nabídne vzdělání i kulturní zážitky.
Klášter Teplá
|
Příští rok tam začne fungovat výchovně-vzdělávací program pro mateřské, základní i střední školy.
"Využívat by jej mohly i základní umělecké školy například pro víkendová soustředění. Bude tu keramická, sochařská, tiskařská i rukodělná dílna, literárně-dramatický sál, hudební zkušebny, multimediální dílna," vypočítává manažer Tomáš Bartoníček.
V souvislosti s úpravami zchátralých staveb se firmy musely vypořádat s mnoha problémy. "Měli jsme velké potíže s vlhkostí, řešily se tradiční jílové izolace, obnovovaly se odvodňovací kanály, které procházejí objektem na řadě míst," uvedl ředitel památkového ústavu v Lokti Tomáš Karel.
"A je vidět, že jsme na dobré cestě, protože už v průběhu stavebních prací vlhkost mizí a objekt se daří vysoušet."
V historických interiérech se nově dělají veškeré instalace. Leckde se už dostalo i na štuky a výmalbu. Prostor dostávají i nejmodernější technologie. Unikátní metodu na zacelení trhlin v klenbě přivezl do Teplé profesor ČVUT Jiří Witzany.
"Na popraskané klenbě je názorně vidět využití vědeckých poznatků v praxi. Obě části praskliny jsou spojeny pruhy tkaniny z uhlíkových vláken, které se na konstrukci přichytí epoxidovým lepidlem. Výztuhy se tak už do původních stropů nemusí zasekávat," ukazuje několik metrů dlouhou prasklinu nad hlavami dělníků vedoucí projektu Jiří Witzany.
Památku si ve čtvrtek prohlédl ministr kultury Daniel Herman. "Jsem nadšený. Obnova kláštera v Teplé je úspěšným projektem, který dokládá, jak je důležité umět čerpat evropské peníze," uvedl Herman. Právě z Integrovaného operačního programu ministerstva kultury získala Kanonie premonstrátů peníze. Pětaosmdesát procent nákladů přitom půjde z dotace Evropské unie.
