Nádraží ve Františkových Lázních je součástí památkové rezervace. Veškeré úpravy budovy a jejího okolí se proto budou provádět v souladu s požadavky památkářů. V horních patrech vznikne po úpravách jedenáct bytů. „Výsledek rekonstrukce bude působivý,“ uvedla Nela Eberl Friebová, mluvčí Správy železnic.
Střeše a fasádě se vrátí původní vzhled, a to jak barevností a materiály, tak i modelací historických říms. Stavební úpravy interiéru zahrnují obnovu podlah, stěn a podhledů. Dojde i na repasi dveří. Zmodernizuje se odbavovací hala i pokladny. Renovací projde hlavní vchod do odbavovací haly, firma vybuduje přístupové chodníky na 1. nástupiště.
Významný architektonický prvek
Všechny vstupy na nádraží budou bezbariérové. Vedle budovy navíc vzniknou cykloboxy, parkovací stání pro kola i místa pro nabíjení elektrokol. „Renovace nádraží má za sebou už první úspěch. V soutěži Stavba Karlovarského kraje získal projekt rekonstrukce 1. místo v hodnocení odborné poroty. Připravila ho společnost APRIS 3MP,“ doplnila Eberl Friebová.
Nádraží ve Františkových Lázních, na jehož rekonstrukci cestující už řadu let nedočkavě čekají, se tak stane velmi významným architektonickým prvkem. Návštěvníky už při příjezdu do stanice upozorní, že vstupují do města, které je součástí nejvýznamnějších lázní Evropy, zapsaných na prestižním seznamu UNESCO.
V souvislosti s opravami nádražní budovy by mělo dojít i k úpravám nástupišť a kolejiště, změny by se postupně měly dotknout rovněž nedalekých viaduktů. V plánu je mostní oblouky zvýšit, aby pod nimi mohly projíždět také vysoké dálkové autobusy. Ty by tak už nemusely jezdit přes centrum města, ale mířily by přímo k nádraží.
Budova se postupem času měnila
Jak uvedl historik Štěpán Karel Odstrčil, železniční stanice Františkovy Lázně vznikla v roce 1865 spolu s železničními tratěmi ve směru z Chebu na Plavno a z Chebu do Hofu. Výpravní budova byla proto postavena ve spolupráci saských a bavorských drah. Roku 1871 byla do stanice přivedena také trať Buštěhradské dráhy z Prahy přes Karlovy Vary.
Budova postavená podle typového projektu Saské královské státní dráhy se svým charakterem zcela vymyká v Česku jinak běžné starorakouské drážní architektuře. „Původní objekt sestával jen z centrální části, nejpozději do roku 1882 byla přistavěna boční křídla. Roku 1912 bylo východní křídlo rozšířeno o toalety a restaurační sál,“ podotkl Odstrčil.
Vnější podobu budovy zásadně ovlivnila rekonstrukce z roku 1929. Při ní byla zjednodušena původně zdobná fasáda. K dalšímu výraznému zásahu došlo v 80. letech 20. století. Nahrazena byla původní okna a také litinová konstrukce zastřešení prvního nástupiště. V hale je stále trojdílná vitráž na téma lázeňství, kterou v letech 1964 až 1965 vytvořil František Sembdner,“ dodal Odstrčil.
29. srpna 2020 |
