Jako by nestačilo, že severní pohled na Krušné hory v Božičanech zastiňuje rostoucí výsypka Sokolovské uhelné a že na jihu stojí zpracovatelský komplex místní kaolinky. Za pár let se budou lidé z oken západním směrem dívat na pět metrů vysoký val, jemuž nevěří, že je ochrání před rámusem a prachem z rozšířeného kaolinového lomu.
Čtěte ve středeční MF DNES: rozhovor se šéfem Sedleckého kaolinu Vojtěchem Zítkem o plánovaném dolu u Božičan.
Sedlecký kaolin plánuje, že tady kolem roku 2017 začne těžit kvalitní surovinu. Zásoby v okolních lomech mu už totiž docházejí.
Podrobnou dokumentaci k záměru zveřejnil, když požádal úřady, aby začaly zkoumat vliv budoucí těžby na životní prostředí.
Občané mohou své námitky posílat ministerstvu životního prostředí do 8. září. A právě to se chystá udělat i Bohdana Fedorová. Sepsala petici, na níž o víkendu shromáždila šedesát podpisů.
"Val vzdálený sto padesát metrů od bytů, to je strašně málo. Navrhujeme zachování zahrádek a posunutí dolového území na 350 metrů od nejbližších domů. Rozdíl dvou set metrů může hrát v prašnosti a hlučnosti velkou roli," míní autorka petice.
Výhled z okna? Rovnou do šachty, bojí se nájemníci
S petičními archy ani nechodí za místními, kteří jsou u Sedleckého kaolinu zaměstnaní. Není jich málo a mnozí se zdráhají do protestu zapojit z obavy, že přijdou o práci. "Otevřít důl takhle blízko je nehoráznost. Cena našich bytů klesne a z balkonu budeme koukat do šachty," řekl nicméně jeden z nich.
O zahrádku přijde devět rodin. Mezi nimi po 35 letech i Václav Bechiňský. "Štve mě to, ale co nadělám. Máme tady chatku, ovocné stromy, relax."
Na druhou stranu pozemky patří Sedleckému kaolinu, lidé je mají v nájmu a museli počítat s tím, že jednou o zahrádky přijdou. Někteří už dostali výpověď z nájmu k 30. září s tím, že mohou dál hospodařit, pokud zaplatí skoro dvakrát vyšší cenu - sedm korun za metr.
Z plánu na otevření nového dolu o rozloze 19,9 hektaru však generální ředitel Sedleckého kaolinu Vojtěch Zítko asi sotva ustoupí. Ročně se tu má vytěžit 120 až 140 tisíc tun té nejkvalitnější suroviny.
"V naší firmě pracují lidé z Božičan, Nové Role. Další jsou zaměstnáni v porcelánkách, které kaolin potřebují. Je výhodné a správné otevřít další ložisko, když ta stávající jsme už téměř dotěžili," prohlásil Zítko.
V podstatě má i podporu vedení obce Božičany. Autorka petice Bohdana Fedorová to očekávala, když starosta Miloš Kameš je u firmy Sedlecký kaolin zaměstnán. "Půjde panu Zítkovi na ruku, aby se měl kam vrátit, kdyby ho lidé v příštích volbách nezvolili. Nekope za obec, ale za sebe. Životní prostředí přijde totálně vniveč, obec bude utiskovaná už ze tří stran," argumentuje Fedorová.
Těžba potrvá šestnáct let
Kdyby se hrana lomu posunula ze 150 na 350 metrů od Božičan, těžba by podle starosty Kameše téměř ztratila smysl.
"Firma by se ke kaolinu ani pořádně nedostala. Pro rozvoj obce by bylo nejlepší surovinu rychle vytěžit. To potrvá šestnáct let a po rekultivaci tu budeme mít zase normální prostředí," přesvědčuje Kameš obyvatele. Původně podle něho měl stát val ještě blíž - 75 metrů od domů.
Snaží se prý být objektivní a odmítá, že by pracovní angažmá v Sedleckém kaolinu nějak ovlivňovalo jeho názor. "Sám bydlím dvě stě metrů od valu dolu Osmoza a o šachtě ani nevím. Hluk neslyším a prašnost není tak hrozná," uvedl.
Na místě je podle starosty jen obava z poklesu cen nemovitostí. Argumentuje však zaměstnaností, potřebností suroviny a důležitostí Sedleckého kaolinu jako partnera pro obec.
Autoři posudku vlivu těžby na životní prostředí tvrdí, že například hluk nebude obyvatele obtěžovat. "Výpočtem bylo zjištěno, že hygienické limity dané nařízením vlády budou u nejbližší obytné zástavby obce Božičany dodrženy," píše se v posudku.
