ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Tomáš Kučera

Cheb po letech soudních tahanic vyhrál nad řádem křižovníků hektary lesa

  • 1
Město Cheb je vlastníkem 247 hektarů lesa v lokalitě Svatý Kříž. Lesy jsou jeho historickým majetkem a může s nimi svobodně nakládat. To je výsledek dlouholetého soudního sporu, v němž Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou žaloval město Cheb a stát.

„Po letech soudních tahanic o tom rozhodly soudy, které měly případ na stole. Všechny daly za pravdu městu. Rozsudek je pravomocný. Případem se ještě zabývá ústavní soud, právní zástupce podal ústavní stížnost,“ uvedl Vlastimil Habětínek, vedoucí majetkoprávního odboru chebské radnice.

Podle jeho slov byly předmětem sporu lesní pozemky o výměře 247 hektarů. Lesy se rozkládají v sousedství silnice z osady Svatý Kříž směrem na hranice s Německem a město je označilo za část svého historického majetku. Celkem vlastní Chebští na tři tisíce hektarů lesních pozemků, a to jak v České republice, tak v Německu. 

„Město Cheb bylo bohaté a jeho zájmem bylo majetek rozšiřovat. Proto ty pozemky v minulosti zakoupilo. Vše je zaneseno v pozemkových knihách,“ upřesnil Habětínek. Dodal, že majetek města ovlivnila pozemková reforma za první republiky a pak také reforma po roce 1945. 

Vysvětlil také, že křižovníci nechtěli vrátit majetek přímo po městě. Domáhali se toho, aby Cheb musel vrátit lesy státu jako neoprávněně vydaný majetek. Stát by jej poté v souladu se zákonem o církevních restitucích svěřil církevnímu řádu.

„Jde o nápravu křivd. Doložili jsme, že do roku 1949 byl můj klient vlastníkem zapsaným v katastru nemovitostí. Dle tvrzení obce mělo dojít ke směně lesních pozemků. Obec mému klientovi měla dát část svých lesů a můj klient měl dát část svých lesů. Dnes ale město Cheb vlastní jak ty, které mělo směnit, tak ty, které byly mého klienta. A to každý musí cítit jako nespravedlnost,“ řekl k případu právní zástupce řádu Ronald Němec.

Církevní řád nárokoval v Chebu ještě další majetky. Konkrétně to byly budovy bývalého kláštera v Křižovnické ulici.

„Máme za to, že stavba přešla na Karlovarský kraj v rozporu se zákonem. Listinami je doloženo, že jde o historický objekt řádu, který mu byl odebrán komunisty po roce 1958,“ vysvětlil Němec, který také v této věci podal žalobu.

Jenže poté, co řád zjistil, že nemovitost slouží škole, situace se změnila. Řeholníci začali hledat cestu, jak spor ukončit a s Karlovarským krajem, majitelem objektu, vyjednali podmínky smíru. „Dohodli jsme se, že pokud Integrovaná střední škola Cheb prohlásí, že nemovitost potřebuje pro zachování svého chodu, stačí toto čestné slovo a řád, jako karlovarský patriot, vezme žalobu zpět,“ konstatoval Němec. 

Dodal, že církevní katolický řád se ve sporech snaží vždy vystupovat tak, aby upřednostnil zájmy slabých a potřebných. Navíc je podle něj zřejmé, že současný stav nezpůsobila škola, ale stát.