Členové představenstva a dozorčí rady Sokolovské uhelné. Zleva: Pavel Tomek...

Členové představenstva a dozorčí rady Sokolovské uhelné. Zleva: Pavel Tomek (člen dozorčí rady), Jan Smolka (člen dozorčí rady), Jaroslav Rokos (předseda dozorčí rady), David Najvar (místopředseda představenstva) a Pavel Francisko (člen představenstva). | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Sokolovská už nebude uhelná, po těžbě firma vsadí na slunce a vítr

  • 4
Už jen na několik let se měří na Sokolovsku doba, kdy zde bude ještě možné těžit hnědé uhlí. Společnost Sokolovská uhelná už se proto s předstihem připravuje na nové časy. Letos začíná proces transformace těžařské firmy do skupiny SUAS GROUP, která vznikla na začátku roku.

Podle předsedy dozorčí rady firmy Jaroslava Rokose bude energetika i nadále hrát prim. Ale už bez uhlí.

„Chceme být nadále společností, která bude i v 21. století hrát významnou roli v českém energetickém průmyslu a v našem regionu,“ zdůraznil při úterní prezentaci celého projektu Rokos. 

Energetika bude v počáteční fázi spoléhat na zemní plyn. Budoucnost však podle záměrů společnosti patří vedle plynu i obnovitelným zdrojům energie.

„Když jsme se před 25 lety stěhovali do budovy ředitelství na Starém náměstí, nikdo nepředpokládal, že se trendy budou vyvíjet tak, jak se vyvíjejí. Naším záměrem bylo těžit do roku 2040. V Česku by ale měla veškerá těžba ustat už o dva roky dříve. Podle mého názoru se většina těžařských společností tohoto data nedočká. Předpokládám, že na Sokolovsku přestaneme těžit hnědé uhlí někdy mezi lety 2030 až 2035,“ konstatoval šéf Sokolovské uhelné.

O tom, že to nově vzniklá společnost SUAS GROUP myslí s obnovitelnými zdroji energie vážně, svědčí zamýšlené investice v kraji ve výši téměř deseti miliard korun rozdělené do let 2021-27.

„Vznikne sedm fotovoltaických elektráren a čtyři větrné parky,“ řekl David Najvar, člen představenstva těžařské firmy.

Její nespornou výhodou je, že kvůli slunečním a větrným elektrárnám nemusí zabírat zemědělskou půdu. K dispozici má totiž rozsáhlé pozemky na výsypkách i takzvané brownfieldy.

„Připravujeme lokality pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie. Ty by měly mít po dokončení výkon přibližně 250 megawatt, čímž by prakticky nahradily uhelné zdroje,“ uvedl Najvar.

Vedle energetiky se ovšem nově vzniklá společnost bude zabývat i zpracováním a využitím odpadů. „Jde o zpracování komunálních i podnikatelských odpadů a jejich opětovné využití, včetně energetického zhodnocení,“ naznačil další ze členů představenstva Jiří Pöpperl.

Lomy poslouží jako úložiště i k rekreaci

Vedle toho chce firma nabídnout i prostory pro uložení inertních odpadů. „Vytěžené prostory mají v tomto ohledu velký potenciál,“ řekl Pöpperl.

Sokolovská uhelná patří rovněž k největším soukromým vlastníkům pozemků v kraji. I toho chce do budoucna využít. „Zásadní změnou je přechod k aktivnímu způsobu využití pozemků,“ zdůraznil Zbyšek Klapka, předseda představenstva Sokolovské uhelné.

Pozemky chce SUAS GROUP využít nejen pro další průmyslové využití, ale také pro výstavbu rodinných domů či pro volnočasové aktivity. Příležitost vidí Klapka v deseti kilometrech břehu nádrže Medard. Společnost navíc rekonstruuje deset domů v centru Sokolova.

Proces transformace, do kterého Sokolovská uhelná nyní vstupuje, je podle Jaroslava Rokose největší za poslední půlstoletí. Vyvrcholit by měl na konci roku 2022. 

Společnost hodlá v nových aktivitách SUAS GROUP využít většinu stávajících zaměstnanců. Firmu loni po ukončení provozu tlakové plynárny ve Vřesové opustilo 700 lidí.

„Žádné další významné propouštění nechceme,“ vypíchl Jaroslav Rokos s tím, že průměrný věk zaměstnanců firmy se blíží k padesáti letům, řada lidí proto odchází do starobního důchodu.