„Na vesnici trávíte většinu času venku. Ale to zejména v letních měsících prostě nešlo. Zápach ze skládky byl až neúnosný,“ popsal situaci ve Staré Chodovské Martin Polák.
Společně se sousedy proto bedlivě sledoval každý krok vedoucí k likvidaci skládky. „Její dokončení vítáme. Zkvalitní to náš život,“ doplnil domkář ze Staré Chodovské.
Z likvidace skládky profituje i nedaleký Chodov. „Chodováci sice přišli o připomínku, jak se v dobách minulého režimu přistupovalo k ochraně životního prostředí, ale myslím, že to nikoho nemrzí. Uleví se nám od nepříjemného zápachu, který Chodov i okolí obtěžoval pravidelně skoro každé léto. Takže jsem rád, že se tuto kapitolu povedlo definitivně uzavřít,“ reagoval na dobrou zprávu starosta Chodova Patrik Pizinger.
Ekologie před lety nikoho nezajímala
S ochranou životního prostředí si podle zkušenosti odborníků firmy Jerus, která likvidaci na objednávku státu od prosince 2017 provádí, před pěti dekádami hlavu nikdo moc nelámal.
„Prostě se to vzalo, hodilo do nádrže, a co nebylo vidět, to neexistovalo,“ potvrdil Zdeněk Mudra, předseda představenstva společnosti Jerus.
Tomu také odpovídaly komplikace při likvidaci skládky. Samotná sanace nebyla nijak jednoduchá. Práce komplikovala rozloha nádrže i skutečnost, že v dobách bývalého režimu si nikdo příliš nelámal hlavu s evidencí objemu uložených hmot, ani s ekologií. Takže nádrž obsahovala, kromě tehdy nezpracovatelných a zapáchajících těžkých kalů, také řadu pevných látek.
Navíc kvůli její nekonzistentnosti i občasným tuhým předmětům nebylo možné těžit pomocí moderních sacích čerpadel, u nichž by se okamžitě ucpala síta i ventily.
„Nakonec jsme museli zvolit staré východoněmecké jeřáby. Jako jediné dosáhly až do středu velké nádrže, kaly se musely postupně promíchat, mechanicky odtěžit a nakládat přes speciální násypku, kterou jsme vyvinuli s projektanty Sokolovské uhelné a která umožnila oddělit od kalů pevné části,“ popsal postup při likvidaci této ekologické ostudy Mudra.
Teprve v průběhu prací odborníci zjistili, že skládka o rozloze přes 9 tisíc metrů čtverečních ve skutečnosti skrývá téměř 33 kubíků materiálu. Tedy o několik tisíc více, než kolik se stát zavázal zlikvidovat. O nadbytečný materiál a jeho zpracování se tak nakonec postarala společnost Sokolovská uhelná, která tak umožnila definitivní likvidaci skládky.
„Majitelé společnosti nakonec rozhodli, že nechají tuto část historické zátěže zlikvidovat na vlastní náklady, aby se případná likvidace skládky zbytečně dál neprotahovala,“ potvrdil Stanislav Kapr, hlavní inženýr zpracovatelského úseku Sokolovské uhelné ve Vřesové.
„Všechny kaly, včetně této části, se v uplynulých měsících zpracovaly v tlakové plynárně Vřesová. Ta jako jediná v České republice dokázala ve zcela uzavřeném cyklu přeměnit kaly na syntézní plyn a chemické produkty. Syntézní plyn byl využit pro výrobu elektrické energie,“ dodal Kapr.
I když už likvidace skládky dehtových kalů skončila, stavební ruch zde ještě nějakou dobu panovat bude. V současné době pracovníci dokončují úpravy terénu, po nichž bude následovat likvidace drobných staveb a rekultivace.
Od března příštího roku navíc začne tříleté monitorovací období. Po následující tři roky budou odborníci z lokality odebírat kontrolní vzorky. Například vzorky vody z kontrolních vrtů.
