„Udělám všechno pro to, aby se ta situace řešila spravedlivěji. Není možné, aby všechna negativa odnášelo jedno jediné město z celého kraje,“ řekl starosta Sokolova Petr Kubis.
Připomněl, že v minulosti byly podobné stanice i v dalších městech, například v Karlových Varech či v Chebu. Nyní je problém v tom, že opilci, které do Sokolova zdravotníci nebo policisté či strážníci z různých koutů kraje přivezou, často nemají peníze na zaplacení noclehu, ale ani na to, aby odjeli domů.
„Dostáváme se do takových extrémů, že už jim policisté kupují i jízdenky. A pokud se jedná o bezdomovce, tak ti v Sokolově zhusta zůstávají,“ předestřel některé potíže, které s sebou protialkoholní stanice nese, starosta Kubis.
Rada města Sokolov proto na kraj odeslala dopis s tím, aby se na neúnosnou situaci zaměřil. „Logické je, aby se problému věnovali ti, kteří mu rozumí. Proto na kraji zřídím expertní skupinu a budu chtít vědět, jaké jsou další alternativy, jak bychom tyto záležitosti kolem protialkoholní záchytné stanice mohli řešit. Proto v současné době ještě nechci říkat, jak by to mělo vypadat,“ odpověděl starosta na otázku, jak by podle něj měla záchytná stanice v budoucnu fungovat.
Ze statistik vyplývá, že za loňský rok má zkušenost s pobytem na záchytce celkem 418 lidí, kteří zde strávili 631 záchytů.
„Evidentně zde někteří pobývali opakovaně. Z tohoto počtu bylo jen 43 osob ze Sokolova, což je asi deset procent všech klientů. Zbylých přibližně 90 procent lidí pocházelo z jiných míst Karlovarského kraje. Nejvíce z Karlových Varů, těch bylo 57. Z Chebu to bylo 42 lidí, z Mariánských Lázní 28 a z Chodova 22 klientů,“ čerpal ze statistik mluvčí Sokolova Michal Švarc.
Poplatek na záchytce uhradí jen čtvrtina klientů
Podle starosty Petra Kubise je z uvedených dat zřejmé, že opakovanou nocí na záchytce by to u některých klientů skončit nemělo. „Když se podívám na strukturu těch lidí, dovolím si říct, a mám to i potvrzené, že většina má nějaký psychiatrický problém. Tedy se ptám, zda by se s těmi lidmi nemělo pracovat dál. Není přece normální, aby jeden člověk prospal na záchytce desítky nocí v roce. Je třeba to řešit,“ řekl.
Že takoví lidé skutečně existují, potvrdil Jiří Smetana, ředitel Zdravotnické záchranné služby Karlovarského kraje, pod kterou záchytná stanice spadá. „Máme rekordmana, který u nás už v podstatě bydlí. Bohužel zadarmo,“ řekl.
A není sám, kdo nezaplatil. Aktuální poplatek za jeden pobyt na záchytce, který je dlouhodobě stanoven na 3400 korun, uhradí jen zhruba čtvrtina klientů. Náklady na provoz přitom šplhají k deseti milionům korun. Rozdíl doplácí kraj.
Starosta Sokolova a krajský radní Kubis by rád řešil i otázku, zda je systémově správně, že protialkoholní záchytná stanice patří pod zdravotnickou záchrannou službu. Ta má podle něj úplně jinou náplň práce.
S tím souhlasí i její ředitel Smetana. „Pokud je člověk v ohrožení života, patří do nemocnice. Pokud ne, může střízlivět v policejní cele. Podobně to mají nastavené okolní státy v Evropské unii. Mohli bychom se u nich inspirovat,“ dodal Jiří Smetana.
