Pátek 6. srpna 2021, svátek má Oldřiška
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 6. srpna 2021 Oldřiška

Tady kdysi stával Smrkovec. Obec zlikvidovala armáda

  9:18
Vydat se po stopách ztracených civilizací nemusí vždy a za každou cenu znamenat cestu přes půl zeměkoule do velehor Jižní Ameriky nebo do pouštních oblastí Orientu.

Poslední zbytky osady Smrkovec ve Slavkovském lese | foto: Jiří Linhart, spolupracovník redakce

Tady kdysi stával Smrkovec. Obec zlikvidovala armáda

Vydat se po stopách ztracených civilizací nemusí vždy a za každou cenu znamenat cestu přes půl zeměkoule do velehor Jižní Ameriky nebo do pouštních oblastí Orientu.

Na stopy „ztracené civilizace“ můžete narazit na mnoha místech Karlovarska, nejčastěji v horských oblastech Slavkovského lesa a Krušnohoří. Pro člověka, který se dovede dívat, není nesnadné je najít – zanikající cesty uprostřed lesů a luk vedoucí „odnikud nikam“, desítky metrů kamenných mezí lemujících políčka, na kterých už dávno nikdo nic nepěstuje, zplanělé ovocné stromy v prolukách jehličnatého lesa a hromady kamení, které bývaly ještě před tři čtvrtě stoletím lidskými sídly. Tak to vypadá i na místě, kde stával Smrkovec.

Založení osady s krásným českým jménem Smrkovec můžeme téměř s jistotou datovat před polovinu 14. století, první zmínka o ní pochází z roku 1355, kdy zde už stál kostel, ve kterém tehdy došlo k výměně faráře. Obec se tehdy, a vlastně po celou dobu své šestisetleté historie jmenovala Schönficht, údajně „podle krásného smrku, v blízkosti kterého byla založena“.

Rozkládala se v nadmořské výšce kolem 700 m n. m. v západním cípu Slavkovského lesa na severním úpatí 747 metrů vysokého vrchu Kozák v poměrně úzkém údolí Smrkoveckého potoka, který se těsně pod ní vlévá do Malé Libavy. Lidské sídlo zde založili velmi pravděpodobně uhlíři, kteří zde v lesích těžili dřevo a pálili dřevěné uhlí.

Stříbrná horečka

Nebyla to ovšem žádná Bohem zapomenutá „díra“, už v roce 1370 je zde v soupisu zboží Leuchtenberských hrabat zaznamenáno 16 dvorů, zájezdní hospoda a mlýn.

Za období největšího rozvoje obce se považuje 16. století, kdy Schönficht zasáhla „stříbrná horečka“, prosperitu ale uťala protireformace spojená s vynuceným odchodem havířů evangelického vyznání do Saska. Nejvíc lidí tu napočítali v roce 1869, kdy v 94 domech žilo 731 obyvatel, tedy zhruba tolik, kolik jich dnes žije ve Starém Sedle nebo Krásnu. Počet obyvatel pak postupně klesal až na 496 při posledním sčítání před druhou světovou válkou v roce 1939 (počet domů zato narostl na 101).

Dominantou a chloubou Schönfichtu byl původně gotický kostel sv. Václava z poloviny 14. století, přestavěný ve 2. polovině 16. století a pak na popud kancléře Metternicha v roce 1839. Při této poslední přestavbě byly pod kostelní lodí objeveny náhrobní desky patřící významných osobnostem z rodů, které v minulosti obec vlastnily, například páni von Globen (dnes Hlavno u Citic), von Grünles a další.

Dodnes se z nich zachovala jediná, epitaf Kryštofa z Hartenberka, který zde zemřel 3. února 1586, je v současnosti uložena v zámku Kynžvart. Dalšími sakrálními objekty byly fara z roku 1695, hrázděná kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1820 u mostu přes potok a kamenná kaple zasvěcená rovněž sv. Janu Nepomuckému, která byla postavená roku 1904 na severozápadním okraji obce při cestě do Těšova.

O oblibě mlčenlivého světce svědčila i samostatně stojící půl druhého metru vysoká barokní socha sv. Jana Nepomuckého nacházející se asi 200 metrů za obcí při cestě k Dolní Žitné. K objektům „občanské vybavenosti“ pak patřily škola (v letech 1929 až 1938 i česká jednotřídka), obec měla vlastní četnickou stanici a poštovní úřad, společenský život se odehrával hned v pěti hospodách.

Dvojí odsun

Osud obce se naplnil po druhé světové válce a moc se neliší od osudu jiných obcí Slavkovského (dříve Císařského) lesa. Nejprve byli odtud vyhnáni původní německy hovořící obyvatelé a krátce po nich i lidé hovořící (aspoň většinou) česky, které sem nalákaly sliby o vlastních domech a hospodářstvích zcela zadarmo, neboť byly „po Němcích“ (tehdy po válce se ještě psalo po němcích s malým „n“).

Aby se tu cítili jako doma, byl v roce 1947 Schönficht úředně přejmenovaný na Smrkovec, jenže tou dobou už bylo dávno rozhodnuto.

Příčinou zániku nejenom Smrkovce, ale dalších asi čtyř desítek lidských sídel, bylo vládní usnesení ze dne 17. května 1946 o zřízení Vojenského výcvikového prostoru Prameny, do kterého spadala velká část Slavkovského lesa. Lidé, kteří si tady ještě nestačili pořádně zvyknout, se museli vystěhovat, a podle řady zaznamenaných svědectví byl jejich „odsun“ možná ještě brutálnější než předcházející vyhnání Němců – na sbalení svých osobních věcí prý měli sotva pár hodin!

Terč pro dělostřelce

Co po nich zbylo a vlastně celá obec vzaly velmi rychle za své, když tady byla po roce 1947 zřízená dělostřelecká střelnice a stovka domů včetně kostela a barokní fary posloužila jako terče naší artilerie.

Když byl v roce 1954 vojenský prostor Prameny zrušený, dokonaly zkázu vojenské buldozery, které to, co ještě stálo, zplanýrovaly a ponechaly osudu. O další se pak postarala sama příroda, takže celý prostor někdejší obce je dnes zarostlý neukázněným náletovým lesem, ve kterém o zbytek své důstojnosti bojuje pár vzrostlých kaštanů na místě někdejšího kostela.

Fotogalerie

Existenci Smrkovce zde připomíná jen špičatý balvan s amatérsky zasazenou pamětní deskou a vedle něj informační tabule s plánkem zaniklé obce a několika historickými fotkami. Z veškerého inventáře přežil jen ten můstek přes potok, který dokonce dodnes slouží; podle stop pneumatik unese i docela těžkou zemědělskou a lesnickou techniku. A také pozůstatky kasáren, palebných postavení a pozorovacích bunkrů všude v okolí bývalé obce…

A ještě jeden pomník tu po Smrkovci zbyl. Po názvu obce byl pojmenován zcela nový minerál smrkovecit, opakovaně nalezený na konci 20. století na haldách opuštěných dolů ve Smrkovci, určený a popsaný v roce 1996. Kdo z lidí, kteří odtud byli postupně potupně vyháněni, by to asi řekl, že?

Jak se tam dostat?

Zaniklá obec leží asi sedm kilometrů jihovýchodně od Kynšperka nad Ohří při silnici II/212 z Kynšperka do Lázní Kynžvart. Až k pomníku se dá dojet autem po asfaltce, která ze silnice odbočuje doprava šest kilometrů od osady Zlatá. Že je na cestě kamsi mimo civilizaci, musí být každému jasné už ze stavu silnice. Hned za Zlatou začíná cesta, po které se dá ještě jakž takž jet tam, kde se dochovalo původní prvorepublikové dláždění žulovými kostkami, ale úseky, které byly po válce překryté asfaltem a od té doby se na ně už nesáhlo, jsou už na hraně sjízdnosti.

Autor:
  • Nejčtenější

Při nehodě u Karlových Varů zemřela žena a dítě, další jsou zranění

Při vážné dopravní nehodě u Karlových Varů v neděli dopoledne zemřeli dva lidé, pro další zraněné letěl vrtulník...

Dvě vodní nádrže ve Slavkovském lese přežily pět století, čeká je obnova

Kdo by si chtěl vyrazit na výlet do působením člověka téměř nedotčené přírody spojený s koupáním v průzračně čisté...

Policie hledá zlodějku v paruce, která vybrala seniorce peníze z účtu

Sokolovští policisté pátrají po zlodějce v paruce, která využila příležitosti a z cizí karty vybrala dvacet tisíc...

Pro nás jste i se stříbrnou medailí zlatá, vítali Vondroušovou v Sokolově

Jen na skok se v rodném Sokolově zastavila stříbrná olympijská tenistka Markéta Vondroušová. Na radnici se setkala s...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nový most přes Ohři v Karlových Varech začíná dostávat podobu

Osazením zbývajících sedmi nosníků skončí dnes další etapa výstavby nového mostu v Karlových Varech - Dvorech. Stavba...

Brnem otřásla brutální vražda. Podezřelý je boxer, útočil pod vlivem drog

Premium Na dveřích garáže jsou patrné skvrny od krve, před ní stojí několik svíček. Toto místo v ulici Černovičky v brněnské...

Mnoho Rusů v sobě skrývá ukřivděného a žlučovitého Rusáka, říká cestovatel

Premium Na východě leží obrovská země, kterou jsme ještě před 30 lety museli povinně milovat. Fero Richard Hrabal-Kronďák ji...

Zmrzlinová mapa Česka. Přinášíme čtyřicet tipů, kde si dát blaho v kornoutu

Premium Zmrzliny jsou sladké, pikantní, plné ovoce nebo čabajkové, ze smetany či veganské, ale vždy řemeslně připravené a...

  • Další z rubriky

Při nehodě u Karlových Varů zemřela žena a dítě, další jsou zranění

Při vážné dopravní nehodě u Karlových Varů v neděli dopoledne zemřeli dva lidé, pro další zraněné letěl vrtulník...

Ostrov nabízí opravené městské byty, nájemníci ale často váhají kvůli ceně

Nejpozději do konce roku bude mít město Ostrov na Karlovarsku k dlouhodobému pronájmu dalších šest kompletně...

V karlovarské nemocnici vznikne i školka pro děti zdravotníků

Modernizace karlovarské nemocnice už bude mít brzy jasnější obrysy. Vedení kraje minulý týden schválilo vítěze...

Řidiče v Ostrově čekají dopravní komplikace, důležitý most bude uzavřený

Kvůli rekonstrukci mostních závěrů se první školní den uzavře ostrovský most přes Jáchymovský potok. Otevřen zůstane...

LETNÍ SOUTĚŽ: Sdílejte svoje tipy na výlety i ve 4. týdnu a hrajte o krásné ceny
LETNÍ SOUTĚŽ: Sdílejte svoje tipy na výlety i ve 4. týdnu a hrajte o krásné ceny

Vítejte ve 4. týdnu letní soutěže. I v tomto týdnu vkládejte svoje tipy na výlety s dětmi, hodnoťte výlety ostatním a vyhrajte jednu z 10 týdenních...

Podtrženo, sečteno, potvrzeno, říká Vondráčková o vztahu s Vojnarem

Zpěvačka Lucie Vondráčková (41) má nový vztah. Informoval o tom web Expres.cz, podle kterého je jejím novým partnerem...

Orgasmy předstírám. Muži to mají horší, říká pornoherečka Daisy Lee

Karolína Urbanová (23), známá pod uměleckým jménem Daisy Lee, patří k nejznámějším českým pornoherečkám. Dcera bývalé...

Teď už se nestává, že bych si místo peněz odvezl auto, říká podnikatel

Táta Ivo byl původně horníkem, syn stejného jména automechanikem. Hned po revoluci skočili rovnýma nohama do podnikání...

Jaký budou mít lidé důchod, napovídá nová aplikace

Už více než sto tisíc lidí vyzkoušelo za první měsíc fungování novou důchodovou aplikaci, kde si mohou zájemci...

Mnoho Rusů v sobě skrývá ukřivděného a žlučovitého Rusáka, říká cestovatel

Premium Na východě leží obrovská země, kterou jsme ještě před 30 lety museli povinně milovat. Fero Richard Hrabal-Kronďák ji...