Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Tady kdysi stával Smrkovec. Obec zlikvidovala armáda

  9:18aktualizováno  9:18
Vydat se po stopách ztracených civilizací nemusí vždy a za každou cenu znamenat cestu přes půl zeměkoule do velehor Jižní Ameriky nebo do pouštních oblastí Orientu.

Poslední zbytky osady Smrkovec ve Slavkovském lese | foto: Jiří Linhart, spolupracovník redakce

Tady kdysi stával Smrkovec. Obec zlikvidovala armáda

Vydat se po stopách ztracených civilizací nemusí vždy a za každou cenu znamenat cestu přes půl zeměkoule do velehor Jižní Ameriky nebo do pouštních oblastí Orientu.

Na stopy „ztracené civilizace“ můžete narazit na mnoha místech Karlovarska, nejčastěji v horských oblastech Slavkovského lesa a Krušnohoří. Pro člověka, který se dovede dívat, není nesnadné je najít – zanikající cesty uprostřed lesů a luk vedoucí „odnikud nikam“, desítky metrů kamenných mezí lemujících políčka, na kterých už dávno nikdo nic nepěstuje, zplanělé ovocné stromy v prolukách jehličnatého lesa a hromady kamení, které bývaly ještě před tři čtvrtě stoletím lidskými sídly. Tak to vypadá i na místě, kde stával Smrkovec.

Založení osady s krásným českým jménem Smrkovec můžeme téměř s jistotou datovat před polovinu 14. století, první zmínka o ní pochází z roku 1355, kdy zde už stál kostel, ve kterém tehdy došlo k výměně faráře. Obec se tehdy, a vlastně po celou dobu své šestisetleté historie jmenovala Schönficht, údajně „podle krásného smrku, v blízkosti kterého byla založena“.

Rozkládala se v nadmořské výšce kolem 700 m n. m. v západním cípu Slavkovského lesa na severním úpatí 747 metrů vysokého vrchu Kozák v poměrně úzkém údolí Smrkoveckého potoka, který se těsně pod ní vlévá do Malé Libavy. Lidské sídlo zde založili velmi pravděpodobně uhlíři, kteří zde v lesích těžili dřevo a pálili dřevěné uhlí.

Stříbrná horečka

Nebyla to ovšem žádná Bohem zapomenutá „díra“, už v roce 1370 je zde v soupisu zboží Leuchtenberských hrabat zaznamenáno 16 dvorů, zájezdní hospoda a mlýn.

Za období největšího rozvoje obce se považuje 16. století, kdy Schönficht zasáhla „stříbrná horečka“, prosperitu ale uťala protireformace spojená s vynuceným odchodem havířů evangelického vyznání do Saska. Nejvíc lidí tu napočítali v roce 1869, kdy v 94 domech žilo 731 obyvatel, tedy zhruba tolik, kolik jich dnes žije ve Starém Sedle nebo Krásnu. Počet obyvatel pak postupně klesal až na 496 při posledním sčítání před druhou světovou válkou v roce 1939 (počet domů zato narostl na 101).

Dominantou a chloubou Schönfichtu byl původně gotický kostel sv. Václava z poloviny 14. století, přestavěný ve 2. polovině 16. století a pak na popud kancléře Metternicha v roce 1839. Při této poslední přestavbě byly pod kostelní lodí objeveny náhrobní desky patřící významných osobnostem z rodů, které v minulosti obec vlastnily, například páni von Globen (dnes Hlavno u Citic), von Grünles a další.

Dodnes se z nich zachovala jediná, epitaf Kryštofa z Hartenberka, který zde zemřel 3. února 1586, je v současnosti uložena v zámku Kynžvart. Dalšími sakrálními objekty byly fara z roku 1695, hrázděná kaplička se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1820 u mostu přes potok a kamenná kaple zasvěcená rovněž sv. Janu Nepomuckému, která byla postavená roku 1904 na severozápadním okraji obce při cestě do Těšova.

O oblibě mlčenlivého světce svědčila i samostatně stojící půl druhého metru vysoká barokní socha sv. Jana Nepomuckého nacházející se asi 200 metrů za obcí při cestě k Dolní Žitné. K objektům „občanské vybavenosti“ pak patřily škola (v letech 1929 až 1938 i česká jednotřídka), obec měla vlastní četnickou stanici a poštovní úřad, společenský život se odehrával hned v pěti hospodách.

Dvojí odsun

Osud obce se naplnil po druhé světové válce a moc se neliší od osudu jiných obcí Slavkovského (dříve Císařského) lesa. Nejprve byli odtud vyhnáni původní německy hovořící obyvatelé a krátce po nich i lidé hovořící (aspoň většinou) česky, které sem nalákaly sliby o vlastních domech a hospodářstvích zcela zadarmo, neboť byly „po Němcích“ (tehdy po válce se ještě psalo po němcích s malým „n“).

Aby se tu cítili jako doma, byl v roce 1947 Schönficht úředně přejmenovaný na Smrkovec, jenže tou dobou už bylo dávno rozhodnuto.

Příčinou zániku nejenom Smrkovce, ale dalších asi čtyř desítek lidských sídel, bylo vládní usnesení ze dne 17. května 1946 o zřízení Vojenského výcvikového prostoru Prameny, do kterého spadala velká část Slavkovského lesa. Lidé, kteří si tady ještě nestačili pořádně zvyknout, se museli vystěhovat, a podle řady zaznamenaných svědectví byl jejich „odsun“ možná ještě brutálnější než předcházející vyhnání Němců – na sbalení svých osobních věcí prý měli sotva pár hodin!

Terč pro dělostřelce

Co po nich zbylo a vlastně celá obec vzaly velmi rychle za své, když tady byla po roce 1947 zřízená dělostřelecká střelnice a stovka domů včetně kostela a barokní fary posloužila jako terče naší artilerie.

Když byl v roce 1954 vojenský prostor Prameny zrušený, dokonaly zkázu vojenské buldozery, které to, co ještě stálo, zplanýrovaly a ponechaly osudu. O další se pak postarala sama příroda, takže celý prostor někdejší obce je dnes zarostlý neukázněným náletovým lesem, ve kterém o zbytek své důstojnosti bojuje pár vzrostlých kaštanů na místě někdejšího kostela.

Fotogalerie

Existenci Smrkovce zde připomíná jen špičatý balvan s amatérsky zasazenou pamětní deskou a vedle něj informační tabule s plánkem zaniklé obce a několika historickými fotkami. Z veškerého inventáře přežil jen ten můstek přes potok, který dokonce dodnes slouží; podle stop pneumatik unese i docela těžkou zemědělskou a lesnickou techniku. A také pozůstatky kasáren, palebných postavení a pozorovacích bunkrů všude v okolí bývalé obce…

A ještě jeden pomník tu po Smrkovci zbyl. Po názvu obce byl pojmenován zcela nový minerál smrkovecit, opakovaně nalezený na konci 20. století na haldách opuštěných dolů ve Smrkovci, určený a popsaný v roce 1996. Kdo z lidí, kteří odtud byli postupně potupně vyháněni, by to asi řekl, že?

Jak se tam dostat?

Zaniklá obec leží asi sedm kilometrů jihovýchodně od Kynšperka nad Ohří při silnici II/212 z Kynšperka do Lázní Kynžvart. Až k pomníku se dá dojet autem po asfaltce, která ze silnice odbočuje doprava šest kilometrů od osady Zlatá. Že je na cestě kamsi mimo civilizaci, musí být každému jasné už ze stavu silnice. Hned za Zlatou začíná cesta, po které se dá ještě jakž takž jet tam, kde se dochovalo původní prvorepublikové dláždění žulovými kostkami, ale úseky, které byly po válce překryté asfaltem a od té doby se na ně už nesáhlo, jsou už na hraně sjízdnosti.

Autor:
  • Nejčtenější

Policisté prověřili novinku, vězně v kradeném autě zastavili rámem

Ašští policisté chytili vězně, který ve čtvrtek utekl na Chomutovsku a pod vlivem drog ujížděl ukradeným autem. Na...

Satoranský se učí střílet a ví, že přijde o peníze. Ale necítí právo si stěžovat

Střelba z dálky musí být lepší. A nesmí brát tolik sil. Tomáš Satoranský se po pandemii koronaviru vrátil k tréninku s...

V centru Lokte ležela celá staletí dělová koule, objevili ji náhodou

Další nález svědčící o bohaté historii Lokte na Sokolovsku zkoumá tamní Národní památkový ústav. Jde o dělovou kouli z...

Řeka Ohře rozkvetla, díky vhodným podmínkám ji rozzářily ostrůvky lakušníku

Řeku Ohři zdobí v těchto dnech na řadě míst ostrůvky něžně kvetoucího lakušníku štítnatého. Této jindy nenápadné vodní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Žhářství, loupeže. Česká i německá policie hledají nebezpečného uprchlíka

Karlovarští policisté pátrají po muži, který ve středu kradl nářadí v obchodním domě v Chebu a na ostrahu pak namířil...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Otec se synem zaplnili sál v Aši výrobky z lega, chtějí do Guinnessovy knihy

Ještě necelé dva týdny bude možné v ašské LaRitmě zhlédnout jedinečnou výstavu modelů postavených z více než 400 tisíc...

Vodní záchranáři na Jesenici sami potřebují pomoc, nejsou lidi ani peníze

Vodní záchranná služba na Jesenické přehradě u Chebu kolabuje. Ocitla se bez prostředků a odpovídajícího zázemí, strádá...

Studenti dostanou kvůli koronaviru o polovinu nižší stipendia

Patnáct středních škol z Karlovarského kraje požádalo o finanční prostředky na stipendia pro žáky za druhé pololetí...

Hasiči dostali nové auto s dronem, zásahy budou monitorovat ze vzduchu

Parkoviště u krajského úřadu v Karlových Varech bylo dopoledne úplně červené. Obsadilo ho 17 hasičských vozidel, která...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...