V příhraničí, kde působí řada německých firem, fungují tu lázně a velké množství lidí jezdí do Německa za prací, je přitom znalost německého jazyka poměrně zásadním předpokladem úspěšného uplatnění na trhu práce.
„Jsme specifická škola, učíme nejazykové předměty v němčině. Letos už projekt bilingvního vzdělávání funguje čtvrtým rokem a my se teď najednou dozvídáme, že ho možná budeme muset zrušit. Že veškerá snaha, peníze, dotace i čas, který jsme tomu věnovali, půjde do koše. Je to pro nás všechny obrovské zklamání,“ konstatuje ředitelka školy Štěpánka Černá.
Přesto věří, že se nepříznivou situaci podaří zvrátit. Škola by mohla v programu pokračovat, pokud získá od ministerstva školství výjimku. Jenže se ukazuje, že to nebude jednoduché.
„Nejsme jediní v republice, kteří tohle musí řešit. Společně se školami, které vyučují například italsky nebo francouzsky a mají na tomto jazyce postavené vzdělávání, se snažíme ministerstvo přesvědčit, že naše snaha má smysl,“ konstatuje Černá.
Zástupci zmíněných škol už měli online schůzku a poslali ministerstvu otevřený dopis. Chebští rovněž o chystaných změnách informovali partnerské školy v Německu, s prosbou o pomoc oslovili senátora Miroslava Plevného a ředitelka Černá jednala osobně s ministrem Bekem, který podle ní slíbil, že se bude problémem zabývat.
„Jsme v obtížné situaci. Řešíme, jestli to rovnou zabalit, nebo bojovat. Rozjeli jsme v souvislosti s bilingvní výukou spoustu aktivit, věnovali jsme tomu ohromné penzum času i peněz. Získali jsme podporu z přeshraničních fondů, od města Cheb i od dalších organizací a nadací. Spolupracujeme se Západočeskou univerzitou v Plzni,“ říká ředitelka.
Škole se podařilo sehnat dva rodilé mluvčí, má také tři partnerské školy v Německu. „A navíc bavorská vláda aktuálně velmi podporuje výuku českého jazyka na německých školách v příhraničních regionech. Takže v tomto jde německá strana úplně opačně, než ta česká,“ popisuje Černá.
Dodává, že rovněž někteří učitelé se pustili do dalšího vzdělávání ohledně výuky v německém jazyce s cílem rozšířit si kvalifikaci. Teď ale přemýšlejí, jestli má vůbec cenu dál studovat.
Dvojjazyčné třídy v Chebu jsou plné, děti pravidelně navštěvují i německé školáky |
Fakt, že němčina má v regionu silnou pozici, si uvědomují i některé mateřské školy, které rodičům nabízejí jazykové vzdělávání. Například školka v chebské ulici Osvobození, kde se děti hravou formou učí němčině porozumět. Řada rodičů také vozí své děti rovnou do německých školek za hranicemi. Chtějí, aby si němčinu osvojily už v útlém věku.
„To je náš případ. Pracujeme s manželem oba v Německu a vidíme, jak je u nás v regionu němčina důležitá. Proto naši Terezku vozíme do německé školky. Na základní školu by ale měla nastoupit už v Chebu. Chceme, aby v intenzivní jazykové přípravě pokračovala, a proto bychom byli rádi, kdyby navštěvovala bilingvní třídu na 6. základní škole. Uvidíme, zda se to podaří, zájemců je mnoho,“ plánuje Jana Svobodová.
Učitelé, kteří se náročnou dvojjazyčnou výukou zabývají, jsou však z nových podmínek rozčarovaní. Navzdory tomu, že projekt dlouho připravovali a konzultovali, nikdy neměli od ministerstva školství signály, že se chystá novinka, která dopadne plošně na všechny školy a jejich plánům vystaví stopku.
Zájem o dvojjazyčnou výuku stoupá, chebská škola zřizuje další učebny |
„Do poslední chvíle jsem netušila, že nebudou možné výjimky. Je to pro mne nová informace a dost mi chybí komunikace ministerstva směrem ke školám. Všechno podstatné jsme se dozvěděli nejprve z tisku,“ podotýká ředitelka Černá s tím, že pokud ministerstvo žádosti o výjimku nevyhoví, projekt bude muset skončit, protože není možné hned v první třídě začít s výukou dvou cizích jazyků najednou.
S ohledem na to, že nový vzdělávací plán musí školy uvést do praxe nejpozději v roce 2027, bude při nadcházejících zápisech do prvních tříd škola bilingvní třídu stále nabízet.
„Odložíme rámcový vzdělávací plán na co nejpozdější termín a uvidíme, zda se v průběhu následujících dvou let podaří něco změnit. Pokud ne, přizpůsobíme se. Budeme hledat jiné modely, jak němčinu učit a zkusíme najít cestu, jak s tímto jazykem začít dřív, než v sedmé třídě. Už to ale nebude tak intenzivní a každodenní, jako je to dnes. Nevzdáme se, protože tady u hranic má výuka němčiny od nejútlejšího věku určitě smysl,“ dodává ředitelka Štěpánka Černá.
 |
